Prognóza pražského Střediska bezpečnostní politiky varuje před prohloubením krize na jihu kontinentu – nedostatek vody vyžene zbývající průmysl. Píší o tom dnešní Lidové noviny.

Předlužení nemusí být to nejhorší, co potká státy jižní Evropy. Ještě horší následky přinese očekávaný nedostatek vody, který změní rozsáhlá území v polopoušť. Na toto riziko upozorňuje ve své studii Středisko bezpečnostní politiky, jež působí při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Španělsko, Portugalsko, jižní Itálie a části Balkánu budou v nejbližších dvou desetiletích trpět čím dál horším nedostatkem vody. Následkem toho postupně přijdou v pracovní místa v průmyslu i zemědělství. Podle autorů studie tak v blízké době hrozí další severo-jižní dělení Evropy. Očekávané změny klimatu totiž prospějí severní části Evropy, táhnoucí se přes Irsko přes Británii, Benelux, sever Německa, Polsko až po Skandinávii a Pobaltí. Tyto země budou i nadále disponovat dostatkem vody pro obyvatelstvo, průmysl i zemědělství. „Množství vody se stane zásadním faktorem při rozhodování o umístění průmyslových závodů,“ řekl spoluautor studie Libor Stejskal na nedávné odborné konferenci o energetické a potravinové bezpečnosti v Praze.

Velmi vysokou spotřebu vody má například chemický a papírenský průmysl, značné množství vody se spotřebuje také při chlazení uhelných a jaderných elektráren. Státy jižní Evropy jsou navíc závislé na zavlažování polí. Problémy nastaly i letos, kdy nejhorší sucho za poslední čtyři desetiletí výrazně snížilo úrodu v balkánských zemích.

Podle analytiků se problémy s vodou budou dál prohlubovat. Střed a sever Evropy se proto má začít připravovat na miliony uprchlíků z jihu kontinentu. „Výsledkem může být naprostý rozvrat veřejné správy na jihu Evropy, který možná skončí i vyhlášením protektorátu Evropské unie nad některými regiony,“ varoval v minulém týdnu na konferenci o bezpečnostních rizicích Libor Stejskal. Je tak prý jen otázkou času, kdy se řešení vodní problematiky ujme Evropská unie. „Očekávám, že zavede štítky upozorňující na spotřebu vody při výrobě potravin a dalších výrobků,“ řekl Stejskal a dodal, že mimořádně náročné na spotřebu vody je produkce hovězího masa a bavlněných oděvů.

Problémy se nebudou omezovat jen na evropský kontinent. Vysychání postihne také severní polovinu Číny, jihozápad Spojených států amerických i další oblasti. Již dnes mnohé z tamních řek včetně Chuang-che a Colorada nedotečou v letních měsících až do moře. Celý objem vody v těchto řekách po cestě spotřebují města, podniky a zemědělci.

Na nedostatku pitné a užitkové vody mohou někteří i vydělat. Rostoucím oborem průmyslu se stane dodávka technologií pro odsolování mořské vody. Jenže tu si budou moci dovolit jen někteří, jako například na ropu bohaté země arabského světa.

Také ostatní účastníci zmíněné konference souhlasili s názorem, že právě v případě pitné vody lze do roku 2030 očekávat největší problémy. Naopak v případě paliv a energií se zásadní nedostatek – nenastane-li katastrofický scénář typu války mezi Spojenými státy a Íránem – v dohledné době nedostaví. Jenže ne každý vidí budoucnost tak černě.Bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes zůstává optimistou a tvrdí, že i v roce 2030 budou mít Evropané dostatek paliv, potravin i pitné vody. Za většinu vážných problémů mohou podle profesora Pačese politici a jejich neuvážená rozhodnutí.

„Evropská unie si stále neumí přiznat pravdu, že biopaliva jsou omyl. Platí to také o i o palivech druhé generace. Na jejich výzkumu se pracuje už 50 let a stále to v praxi nefunguje,“ upozornil Pačes, který se v minulých letech podílel na přípravě energetické strategie Česka.

Zdroj: Lidové noviny