Analýza snímků aplikace Google Earth z Perského zálivu naznačuje šestinásobné úlovky ryb oproti vykázaným hodnotám v roce 2005. Na základě článku University of British Columbia o tom informoval populárně-vědecký server osel.cz.

Jestli někde bije do očí tragédie obecní pastviny, tak je to při rybolovu v oceánu. Oceány nikomu nepatří, ergo jsou vlastně všem a přitom za ně nikdo nemá zodpovědnost. A to je smrtící kombinace. V takovém případě zbývá rybářům jediné, bezohledně vytěžit všechno, co se dá. Pokud se ovšem dobrovolně nerozhodnou zkrachovat a přeškolit se na nějaké suchozemské zaměstnání. Zdálo by se, že určitě existuje nějaká střední cesta, dejme tomu optimální úroveň rybolovu, která zajistí výdělek pro rybáře a zároveň i přežití populací ryb v oceánu. Jenže tak to nefunguje, bohužel. V tom je právě ta tragédie obecní pastviny. Skeptický ekolog Bjørn Lomborg a mnozí další nevidí za daných okolností reálnou naději zajistit udržitelné využití oceánů. Jestli se nestane něco zásadního, tak bude intenzivní legální i nelegální rybolov v oceánu pokračovat až do chvíle, kdy se rybářům přestane vyplácet.

Na druhou stranu, nemusíme hned úplně rezignovat a ponechat populace lovených ryb jejich osudu. Mnohé státy a organizace se snaží rybolov v oceánu s proměnlivým úspěchem regulovat, zvláště tam, kde k tomu jsou příhodné geografické podmínky. Nedávná studie dvojice Dalal Al-Abdulrazzak a Daniel Pauly, badatelů Centra rybolovných oblastí Univerzity Britské Kolumbie ukázala, že při takovém snažení můžeme obstojně využívat technologie příznačné pro dnešní dobu.

Al-Abdulrazzaková s Paulym důkladně využili data ze satelitních snímků slavné aplikace Google Earth, pořízených v roce 2005 v oblasti Perského zálivu. Podle nich tam bylo v roce 2005 nainstalováno přibližně 1 900 rybích zábran (fish weir), jejichž úlovek autoři odhadli na 31 tisíc tun ryb. Oficiální údaje, které poskytly státy Perského zálivu Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO), přitom uvádějí, že se tu v roce 2005 vylovilo pouhých 5 260 tun ryb. A to je dost dramatický rozdíl.

Rybí zábrany jsou důmyslné dočasné pasti, někdy i přes 100 metrů dlouhé, které využívají cykly přílivu a odlivu k chytání rozmanitých mořských ryb. Podle Al-Abdulrazzakové jde o starodávnou rybářskou techniku, která se s úspěchem využívá po tisíce let. Až do teď prý ale nebylo možné věrohodně posoudit její vliv na mořské ekosystémy. Umožnily to až mapy Google Earth. Studie Al-Abdulrazzakové a Paulyho ukazuje, jaký potenciál mají při výzkumu a regulaci rybolovu technologie dálkového průzkumu Země. Jak je vidět a jak se dalo i čekat, jednotlivé státy neposkytují příliš důvěryhodné informace o úlovcích ryb. Uvidíme, zda satelitní snímky a další vymoženosti dnešní doby alespoň oddálí zhroucení obecní pastviny v oceánu.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: University of British Columbia News 26. 11. 2013, ICES Journal of Marine Science online 25. 11. 2013, Wikipedia (Tragedy of the commons, Overfishing, Fish weir), foto: Google Earth: Rybí zábrana v Perském zálivu.