Ačkoli spotřeba přípravků na ochranu rostlin (POR) v ČR podle statistik klesá, neklesá znečištění zdrojů podzemních vod právě prostřednictvím POR. Zemědělci by se proto neměli bránit povinnosti evidovat použití POR, které zakotvuje rostlinolékařský zákon.

Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Viléma Žáka kontaminace zdrojů podzemních vod stále pokračuje. „Pokud by ale nakládání s přípravky na ochranu rostlin probíhalo podle pravidel, nemělo by k tomu docházet. Protože jsou ale ty přípravky aplikovány ve špatných termínech, v nesprávných koncentracích, a dokonce i v místech, kde se aplikovat nesmí, například v ochranných pásmech vod, máme zde takový stav, jaký je. Bohužel máme dokonce i čerstvě zaznamenané kontaminace podzemních zdrojů způsobené i nepovolenými přípravky, což dokazuje, že se v ČR používají i přípravky, které jsou již dávno vyřazeny ze seznamu povolených látek,“ zdůraznil Žák v rozhovoru pro portál Naše voda.

To navíc podle něj není důsledkem jejich používání v minulosti. To by platilo u hlubších zdrojů podzemní vody, kam se takové látky skutečně dostávají až po desítkách let. „My ale mluvíme o mělkých podzemních zdrojů vody, kde ta kontaminace probíhá i v průběhu jednoho roku, což je dokazatelné. Existují příklady, kdy zakázaná látka atrazin kontaminovala podzemní zdroje vody zcela aktuálně,“ uvedl Žák.

Jak již bylo řečeno, povinnost hlášení použití POR zakotvuje rostlinolékařský zákon, existují ale snahy v rámci snižování byrokracie jeho stávající znění upravit. „To považujeme za cestu úplně špatným směrem, navíc Ministerstvo zemědělství zavedlo u vodárenské nádrže Želivka a na dalších vodárenských nádržích systém, v němž za snižování aplikace POR zemědělcům platí, a ve kterém se zcela objektivně se ukazuje, že tam, kde se ta evidence děje, je nakládání s přípravky daleko racionálnější, víc se dodržují platná pravidla, a do sledovaných nádrží objektivně nateklo ve sledovaném období o čtvrtinu méně reziduí, než tam, kde se ten systém nezavedl,“ konstatoval Žák.

Podle SOVAK ČR by neměl být problém udělat jednoduchou a chytrou mobilní aplikaci, do níž si zemědělec načte přes čárový kód identifikace přípravku, zadá číslo půdního bloku, kde přípravek aplikoval, a výsledek odešle do evidenčního systému, což je práce „na minutu“.

Samotné vodárenské společnosti přitom mají povinnost podle vyhlášky dodávat určitou kvalitu vody. V okamžiku ale, kdy využívají kontaminovaný zdroj, který je neupravitelný běžnými technologiemi, musí s nemalými náklady zajistit nový zdroj vody, což navíc někde ani není možné. To ovšem následně znamená vybudovat novou úpravu vody s novými technologiemi, to ale znamená zdražení kubíku vody třeba na desetinásobek.

Naše voda, ilustrační foto (nová úpravna vody Želivka): Naše voda – Nina Havlová