9.1.2015 4.45, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině
V Podyjí žije 14 druhů obojživelníků
Až čtrnáct druhů obojživelníků žije v Národním parku Podyjí. A to i přes to, že hluboko zaříznuté údolí Dyje pro ně není ideální životním prostorem. Tuně a rybníky tu ale po staletí vytváří a udržují lidé a tím i podmínky pro život ropuch, čolků nebo rosniček. Uvedl to NP Podyjí ve své zprávě.
Nově do jejich podivuhodného života zavede dvanáctistránkový infoleták Správy Národního parku Podyjí vydaný ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě. Text doplňují více než dvě desítky fotografií.
„Nejvzácnějším obojživelníkem národního parku je skokan ostronosý. Dobře rozpoznatelní jsou samci v době páření. Na pár dní totiž získávají zvláštní modrošedé zbarvení,“ popsal biolog muzea Antonín Reiter. Svá poslední útočiště zde nalezli v povodí Klaperova potoka nebo kolem rybníka Jejkal na Vranovsku.
Bohaté populace mají podle biologa v Podyjí například mlok skvrnitý, ropucha obecná nebo skokan štíhlý a hnědý. „Běžně se zde vyskytuje také rosnička zelená. Tuto populární žábu je ale možné pozorovat jen zřídka. Většinou totiž žije skrytě v rostlinách,“ upřesnil Reiter. Její přítomnost na přelomu jara a léta ale prozradí silný a typický svolávací hlas samců, který se ozývá od mnoha rybníčků a tůní v Podyjí.
Obojživelníci jsou v české přírodě důležitou součástí potravních sítí. Dospělí jedinci jsou významní konzumenti hmyzu. Jejich larvy zase pojídají plankton a řasy v tůních. Na žábách si naopak pochutná čáp a další ptáci. Známí lovci obojživelníků jsou i vydry nebo tchoři a jezevci či užovka. Vědci je ale například využívají i jako důležitý bioindikátor zachovalosti či změn životního prostředí.
V Národním parku Podyjí se populace obojživelníků pravidelně pozorují již řadu let. „Našim cílem je především získat přehled o změnách početnosti jednotlivých druhů a také sledovat vývoj lokalit cenných pro tato zvířata. V samotném národním parku a jeho ochranném pásmu ochranáři v posledním desetiletí vytvořili sedm nových tůní a mokřadů. Ty již existující pravidelně udržují,“ vysvětlil Reiter.
Zdroj: NP Podyjí, foto: wikimedia commons, Fice
9.1.2015 4.45, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajiněAktuality
Obyvatelé části Plzně mají mít letos kanalizaci a vodovod za 120 mil.
Akt. 15.1.2025 15.16Rubrika: Vodovody a kanalizace
ČZU zakládá centrum pro výzkum biologických invazí v lesích
Akt. 15.1.2025 11.42Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě