20.5.2018 7.22, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy
Pomohou nám vzkříšení mamuti zarazit emise uhlíku v Arktidě?
Není tajemstvím, že genetici již nějakou dobu pracují na vzkříšení mamutů prostřednictvím klonování. Jak přitom píše populárně-vědecký server osel.cz., vzkříšení mamutů by mohlo pomoci snížit emise uhlíku v Arktidě.
Arktida je už dlouho pokrytá permafrostem, „věčně“ zmrzlou půdou. Permafrost obsahuje veliké množství uhlíku z odumřelé rostlinné hmoty a drží tento uhlík stranou od atmosféry, kde by mohl dělat problémy. Uhlíku je tam skutečně hodně, podle odhadů odborníků asi dvojnásobné množství oproti uhlíku v atmosféře. Kdyby permafrost roztál, tak mikrobi rozloží rostlinnou hmotu a podstatná část uhlíku by se mohla dostat do atmosféry v podobě metanu a oxidu uhličitého. Klimatická zpětná vazba by nám pak mohla pořádně zatopit.
Na scénu teď ale přicházejí mamuti/mamofanti. Chlupatí chobotnatci a další velcí tvorové fungují v krajině jako buldozery. Rozdupávají vegetaci, vytrhávají dřeviny a rozrušují celé prostředí. Jsou to výteční ekosystémoví inženýři, kteří udržují krajinu, v tomto případě mamutí step plnou trav a bylin a naopak prostou stromů. Pokud se nám podaří v některých oblastech Arktidy vypustit stáda mamutů, což není zase tak nereálná představa, tak by mamuti mohli svojí destruktivní přítomností zařídit, že se mamutí step opět podstatně rozšíří. A step absorbuje méně tepla než stromy. Takže pod stepí vydrží uhlík v permafrostu déle, než pod porosty dřevin. Stáda mamutů rovněž podupají sníh, takže přestane tolik ohřívat povrch půdy, což opět prospěje permafrostu.
Máme nějaké záruky, že se to podaří? V sibiřské Arktidě na řece Kolymě už od roku 1996 probíhá monumentální experiment Pleistocenní park, který se soustředí právě na výše zmíněné ekologické procesy. Na ploše 16 kilometrů čtverečních tady žijí bizoni, pižmoni, losi, jaci a sobi, celkem asi stovka zvířat. Vědci sledují, jak velká zvířata ovlivňují zdejší krajinu a jestli mohou zpomalit nebo dokonce zvrátit roztávání permafrostu. Pleistocenní park má problémy s financováním a s personálem, což podstatně limituje jeho možnosti ve výzkumu. Dosavadní velmi dílčí výsledky ale naznačují, že to skutečně do jisté míry funguje. A což teprve, až tam přivezou první mamuty. Právě sem by totiž měli dorazit jedni z prvních vzkříšených mamutů z Harvardu.
Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno), primární zdroj: Conversation 11. 5. 2018, ilustrační foto (Kde jsou mamuti, tam dlouho stromy nebudou), zdroj foto: CC0 Creative Commons.
20.5.2018 7.22, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzyAktuality

Povodí upravilo koryto Malé Hané v místní části Vyškova, pomůže to při povodních
Akt. 12.4.2025 10.58Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

ŘVC zahájilo stavbu zázemí přístavu Strážnice na Baťově kanále
Akt. 11.4.2025 15.01Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě