Jedním z četných druhů hmyzu, se kterým se můžeme často setkat v blízkosti vodních ploch, je rod Pošvatka (Plecoptera). Píše o tom facebooková verze portálu Naše voda s tím, že jenom v ČR žije přes 100 druhů pošvatek a na celém světě pak kolem dvou tisíc druhů.

Rozmnožování pošvatek probíhá zvláštně. Sameček tluče zadečkem do země a samičky tlukot vnímají smyslovými orgány umístěné v nohách. Po oplodnění nosí samička vajíčka nalepená na zadečku v počtu několika set (záleží na druhu pošvatky). Posléze je vypouští nalepená v chuchvalcích do vody. Z vajíček se po několika týdnech – opět záleží na druhu, některé druhy se líhnou po pár měsících – vylíhnou nymfy. Vylíhlá nymfa vypadá jako dospělý jedinec (proměna nedokonalá), jediným podstatným rozdílem je absence křídel, způsob dýchání a obživy. Toto stádium tvá téměř čtyři roky, larva se v průběhu let svlékne cca 35x. Po celou dobu žije ve vodě, dýchá povrchem těla, většinou jsou larvy masožravé, vyskytují se i býložravé nebo všežravé. Konzumuje organické zbytky rostlin a živočichů. V posledním stadiu svlékání larva vyleze na břeh, svleče se naposled a tím se přemění v dospělce. Ten žije krátce, týden až dva, samičky o něco déle, v podstatě nejedí, jen pijí (některé druhy se živí lišejníky a řasou.) Pošvatka není dobrým letcem, létá jen na krátké vzdálenosti.

Pošvatky tvoří společně se šváby stejnou vývojovou větev a mají proto s nimi mnoho společných rysů. Pošvatka ve stadiu larvy i dospělosti tvoří důležitou potravu především pstruhovitých ryb. Je dobrým bioindigátorem čistoty vody. Larvy pošvatek navíc zamezují přemnožení komárů.

Stejný název jako naše hmyzí pošvatka má i jedlá houba pošvatka obecná (Amanita vaginata).

Zdroj: Facebook Naše voda, foto archiv Naše voda