V České republice zajišťuje bezpečnost přehrad model kontroly, který je ve světovém měřítku unikátní. Poukazuje na to mluvčí státní podniku Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zatímco ve světě je převládající jednostupňový model dohledu, tedy že dohled provádí pouze vlastník nebo správce vodního díla (VD) za dozoru (vodoprávního) státního úřadu, v ČR má bezpečnost vodních nádrží na starost technicko-bezpečnostní dohled (TBD), který je v ČR unikátní v celosvětovém měřítku (to samé zdůraznil včera také generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala). V ČR je tento model dvoustupňový – mimo vlastníka (správce) VD je dohled vykonán také odborně způsobilou organizací pověřenou Ministerstvem zemědělství.

Vlastní VD jsou z hlediska ohrožení území pod nimi dlouhodobě zařazována do kategorií I. až IV., přičemž do I. kategorie spadají VD nejvýznamnější. Vlastním obsahem TBD jsou mimo jiné pravidelné obchůzky a speciální měření posuzující aktuální technický stav jednotlivých částí VD a to zejména z hlediska průsakového režimu a deformací. „Zjištěné skutečnosti a výsledky měření podléhají průběžné kontrole a pravidelně se vyhodnocují ve zprávách o TBD v četnostech dle kategorie VD. Na základě výsledků ze zpráv o TBD a fyzické prohlídky VD za účasti příslušného vodoprávního úřadu se hodnotí aktuální bezpečnost a provozuschopnost VD v ČR,“ vysvětluje statutární zástupce Povodí Moravy Antonín Tůma.

Zcela zásadní pro posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní je bezpečné převedení návrhové povodně, která v minulosti u významných vodních děl byla na úrovni stoleté povodňové vlny a dnešní zpřísněné standardy jdou až na úroveň tisícileté povodňové vlny.  Funkční objekty vodních děl pak dle aktuálních požadavků musí převést kontrolní povodňovou vlnu až na úrovni desetitisícileté povodňové vlny. Přísná kritéria se netýkají pouze nových přehrad, ale uplatňují se také při rekonstrukcích současných děl. „Vzhledem k tomu připravuje Povodí Moravy, s.p. řadu zcela zásadních rekonstrukcí významných vodních děl, jako např. VD Opatovice, VD Koryčany, VD Boskovice či VD Letovice“, řekl Tůma. Vodní nádrže ve správě Povodí Moravy jsou bezpečné a připravené na jarní tání, prostory pro zachycení případné povodňové vlny mají dostatečnou kapacitu.

Počátek současného bezpečnostního systému byl položen již v roce 1955 vydáním Směrnice pro pozorování a měření na přehradách a na ni navazujícím započetím vlastního systematického pozorování a měření na vodních děl. „Počátky organizované péče o vodní díla na území České republiky můžeme bez přehánění spojovat již se slavnou dobou výstavby rybníků, hlavně v 15. a 16. století. O přehradním stavitelství v dnešním pojetí můžeme v ČR uvažovat až přibližně od 19. století,“ vysvětluje Tůma.

Obecně platí, že pokud vybudujete jakoukoliv stavbu, musíte o ni pečovat. Podniky Povodí se musí v ČR starat o provoz jim svěřených vodních děl, udržovat je, opravovat, případně rekonstruovat tak, aby stále plnily účely, pro které byly postaveny, ale zároveň aby neohrožovaly území pod nimi (jak z hlediska životů obyvatel tak i materiálních škod). Podniky Povodí tudíž musí vykonávat důslednou péči o bezpečnost vodních děl.

Naše voda, ilustrační foto Povodí Moravy (VD Vranov letecky)