Umožnit koupání, rybaření a parkování. S takovými požadavky se podle mluvčí státního podniku Povodí Moravy Veroniky Slámové obrátili starostové obcí v okolí Vírské přehrady na vedení podniku.

Vírská přehrada nabízí na první pohled panenskou přírodu, čistou vodu a snadnou dostupnost –tedy obraz, který zdánlivě vybízí k rekreaci. Tato nádržje však v první řadě jedním z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody na Moravě zásobující téměř půl milionu lidí, přičemž v budoucnu může její význam ještě vzrůst. Podle Slámové proto musí Povodí Moravy při zpracování návrhu nových ochranných pásem této vodárenské nádrže hájit ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti její vody. „Zástupci Povodí Moravy tento postoj 10. října znovu prezentovali v Bystřici nad Pernštejnem na setkání se starosty obcí v okolí Vírské přehrady za účelem seznámení s rozpracovanou dokumentací stanovení nových ochranných pásem. V takzvaném prvním pásmu je ze zákona zakázán vstup a vjezd,“ zdůraznila mluvčí.

Zástupci sdružení obcí podle ní zejména požadují, aby v návrhu ochranných pásem byla téměř celá nádrž o délce téměř deseti kilometrů určená ke koupání. Pro rozšíření turistického ruchu také chtějí zpřístupnit pozemek, který je součástí vodního díla jako parkoviště. Chtějí rovněž, aby na nádrži mohli hospodařit místní rybáři. Tyto lokální požadavky jsou však v rozporu s hlavním veřejným zájmem: Chránit kvalitu pitné vody pro část Vysočiny a Jihomoravského kraje.

„Při zpracování návrhu ochranného pásma jsme pamatovali na potřeby místních obyvatel, zemědělců i podnikatelů. Navrhovaná opatření proto umožňují v maximální míře využívání krajiny a zohledňují i posílení ekonomické situace v regionu – zemědělské hospodaření, rozvoj bydlení i rekreaci. Rozhodli jsme se například ponechat takzvanou pravobřežní komunikaci pro pohyb pěších, cyklistů a běžkařů.S ohledem na ochranu vodního zdroje však zbylé požadavky zástupců obcí nemůžeme akceptovat,“ podotýká ale generálníředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Podle něj je zpřístupnění nádrže rizikové zejména z dlouhodobého hlediska. Povodí Moravy totiž v roce 2008 zpracovalo studii Posouzení vlivu klimatické změny na vodohospodářskou soustavu (ke stažení na stránkách www.pmo.cz ).

Z ní vyplývá, že vírská nádrž může být do budoucna jedním z mála zdrojů pitné vody pro Brňany a obyvatele Vysočiny. „Se všemi zainteresovanými institucemi se velmi snažíme, aby se voda ve Víru rok od roku zlepšovala. Musíme se totiž postupně připravovat na to, že kvůli klimatickým změnám může kvalitních vodních zdrojů ubývat a vírská nádrž tak bude nejdůležitějším pilířem pro zásobování půl milionu lidí pitnou vodou. Pohyb lidí, budování infrastruktury, rozvoj turistické ruchu můžou snahu o zlepšování kvality vody v takto důležitém zdroji vrátit o několik let zpět,“ doplnit ředitel závodu Dyje Jan Moronga.

Povodí Moravy předloží vypracovaný návrh stanovení nových ochranných pásem vodoprávnímu úřadu Krajského úřadu Vysočina do konce roku ke schválení. Ten následně rozhodne o míře ochrany tohoto významného zdroje pitné vody.

Roční spotřeba pitné vody v Brně činí 17,8 milionů kubíků, z vodárenské nádrže Vír bylo přitom loni  odebráno 1, 316 400 kubíků vody, což je 41,7 litru za vteřinu. V současné době totiž Brno odebírá zejména vodu z prameniště v Březové nad Svitavou. V horizontu několika desetiletí jsou však některé části tohoto vodního zdroje, i přes přísná ochranná opatření, ohroženy z pohledu kvality podzemní vody.

Naše voda