Na webových stránkách Povodí Moravy v sekci Galerie – Videa je k prohlédnutí zbrusu nová videoprezentace, která srovnává dvě současné varianty možného řešení protipovodňové ochrany obce Troubky. Uvedla to dnes mluvčí Povodí Gabriela Tomíčková.

Zájemci o videoprezentaci, jejímž autorem je vedoucí provozního úseku závodu Horní Morava (Povodí Moravy, s.p.) Jiří Zedníček, si jí mohou kdykoli prohlédnout s tím, že získají vodítko k všeobecnému pochopení složitosti a komplexnosti této problematiky. „Video nabízí čtyři tématické oddíly, v nichž představuje variantu z roku 2010, zpracovanou námi a variantu z roku 2013, zadanou obcí Troubky,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Zdůraznil, že autor prezentace žádnou z variant nevyzdvihuje ani nezavrhuje. Účelem tohoto kroku totiž je zpřístupnit především široké veřejnosti i občanům Troubek veškeré údaje, s nimiž se při tvorbě variant pracovalo a zlepšit tak informovanost v této pro laiky poměrně složité věci. Je zde tak možné například sledovat historický vývojjednotlivých návrhů trasy prstencového ohrázování Troubek mezi léty 1998 až2013. „Na pomyslných miskách vah jsou reálné možnosti, přínosy i rizika obou variant,“ dodal generální ředitel.

Obecné schéma nástupu a průběhu povodní v blízkosti obce Troubky využívá jako podklad vojenské letecké snímky z roku 1997, pořízené po kulminaci červencové povodňové vlny. Zobrazené rozlivy odpovídají podle hydrogramu limnigrafu Dluhonice průtoku asi 500  m³/s.Řeka Bečva při tehdejší povodni kulminovalapři průtoku 850 m³/s. Obec díky terénním podmínkám navíc při takto velkých průtocích ohrožuje od jihu zpětné vzdutí, a nutí tak všechny dosavadní projektanty řešit protipovodňovou ochranu Troubek jedinou možnou metodou, prstencovým ohrázováním.

Všechny v prezentaci uváděné projektové dokumentace respektují také ve své jižní části schválenou trasu silničního obchvatu obce, který by za určitých podmínek mohl v této své části plnit funkci jednak komunikační, jednak protipovodňovou. To obsahovala i vůbec první zpracovaná dokumentace k územnímu řízení, jejímž investorem byla v roce 1998 obec Troubky. Projekt však skončil kvůli nesouhlasu devíti ze 189 vlastníků pozemků. Poté následovalo dvanáctileté období, během něhož obec svou protipovodňovou ochranu nijak výrazněji neřešila. V květnu 2010 pak Troubky opět zaplavila voda.

Protipovodňová ochrana Troubek má být součástí celého komplexu obdobných staveb, chránících obce a města v blízkosti toku Bečvy. Hlavním prvkem tohoto řešení PPO Pobečví, jehož přípravu i realizaci schválila Vláda ČR loni v červnu svým usnesením č. 418, je bezesporu poldr Teplice. Tato stavba má za úkol zachytit ve svém retenčním prostoru maximální průtoky povodní a pozdržet je zde do doby bezpečného vypuštění. Vzhledem k omezenému prostoru 616 hektarů a 35 milionů m³byla dolní hranice průtoků, od nichž začíná poldr zadržovat vodu, matematicky stanovena na 660 m³/s.

Minimálněna tento průtok je tedy zapotřebí dimenzovat veškerá ostatní protipovodňová opatření, například zdi a hráze, pod poldrem. K uvedenému výtoku je však třeba připočítat asi 40m³/s z několika dalších rozvodněných toků, například Ludiny, Veličky, Jezernice, Svince, Loučky či Trnávky. Minimální návrhový průtok, na nějž by se tedy měla konkrétně chránit obec Troubky, činí 700 m³/s. „Dá se říci absolutně minimální, protože se zde nepočítá s možnou souběžnou povodní v řece Moravě,“ uzavřel Světlík.

Protipovodňovou ochrana Pobečví představuje zatím bez obce Troubky čtyřiadvacet protipovodňových opatření (PPO) zhruba za dvěmiliardy korun. Měly by začít vznikat v letech 2013 až 2015 na čtyřiceti kilometrech toku Bečvy od soutoku s Moravou až po lokalitu poldru Teplice. Tato první etapa zahrnuje hráze, zídky a zvýšení kapacity koryta toku či některých jezů, které doplní v nezastavěných oblastech tzv. přírodě blízká PPO. Lokální stavby zajistí ochranu zhruba 110.000 obyvatelpřed průtoky 650 až 700 metrůkrychlových za vteřinu, což představuje dvaceti až padesátiletou vodu.

Ochranu před kulminačním průtokem 950 m³/s povodně z roku 1997, která znamenala vodu stoletou, by pak zajistil svou retenční kapacitoupoldr Teplice s realizací v letech 2018 až 2021. Zde se počítá včetně přírodě blízkých PPO s náklady zhruba 3,8 miliardy korun. Financování má zajistit program ministerstva zemědělství „Prevence před povodněmi III“ a Operační program MŽP Životní prostředí.

Odkazy na videa:

http://www.pmo.cz/cz/galerie/srovnani-variant-ppo-troubky/

http://www.youtube.com/watch?v=oXd3EK37-g0&feature=youtu.be

Naše voda