Morava a Slezsko se na začátku července 1997 staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě. Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Povodně si vyžádaly 20 obětí na lidských životech. Bylo zničeno přes 300 domů a kolem 5 500 jich bylo poškozeno.

Zdevastováno bylo téměř 500 kilometrů silnic a místních komunikací a také zhruba 100 kilometrů železnic. Škody v povodí Odry dosáhly částky 20 mld. korun. Celkově bylo povodní zasaženo 202 obcí, z toho cca 67% v okresech Bruntál a Jeseník. V letech 1997 – 2004 byly odstraněny škody z této povodně nákladem ve výši 2,1 mld. Kč pomocí 444 stavebních akcí. Od povodně 1997 do současnosti se podařilo vybudovat 100 nových protipovodňových opatření.

„I přes často zdlouhavé a složité majetkoprávní vypořádání v rámci přípravy jednotlivých staveb jsme vybudovali 100 nových protipovodňových opatření v hodnotě kolem 3,5 mld. Kč jednak z dotačních prostředků ministerstva zemědělství a jednak z vlastních zdrojů státního podniku. V posledním období jsme dokončili hráz podél Ostravice v Paskově nebo říční hráz u Baštice ve Starém Městě u Frýdku – Místku nebo rekonstrukce jezu na Lomné v Jablunkově a bystřiny Mohelnice v obcích Krásná a Raškovice. Letos například plánujeme zahájit výstavbu protipovodňových hrází podél Odry a Stružky v Bohumíně Pudlově, zvýšit ochranu proti povodním v Českém Těšíně proti velkým vodám z Ropičanky a Sadového potoka, nebo zahájit rekonstrukci 2. etapy Žermanického přivaděče. Kromě budování protipovodňových opatření na tocích jsme se také zaměřili na modernizaci a posílení bezpečnosti vodních nádrží Těrlicko, Olešná, Šance a také Morávky, na níž v současnosti stavební práce probíhají. Na podzim letošního roku předpokládáme zahájit rekonstrukci VD Baška,“ konstatoval generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.

Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se tak do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah nebýt vodních děl Vodohospodářské soustavy povodí Odry, především nádrží Šance a Slezská Harta. Obě přehrady výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků.

Významnou úlohu měla Slezská Harta

„Významnou úlohu sehrálo nově vybudované vodní dílo Slezská Harta. Stavební práce byly na přehradě zahájeny počátkem roku 1987 a dokončeny v roce 1997, tedy v roce, kdy náš region zasáhly červencové povodně. Nádrž měla být podle odhadů naplněna v roce 2002. Právě extrémní srážky a povodně v letech 1996 a 1997 naplnění tohoto vodního díla výrazně urychlily. Dílo odolalo extrémním podmínkám a vzrůstajícímu tlaku masy vod. Potvrdilo se, že Slezská Harta má kromě významné funkce zásobování vodou také vysokou účinnost v protipovodňové ochraně,“ doplnil technický ředitel Břetislav Tureček. „Jedná se o vodní dílo, které má také významný ekologický přínos díky možnosti nalepšování průtoků řeky Moravice v obdobích sucha a zátopa Slezské Harty má také příznivý vliv na kvalitu pitné vody v níže ležící vodárenské nádrži Kružberk. Možná bychom si zde měli zdůraznit, že za posledních 25 let odborná a zejména laická veřejnost postupně začala velice intenzivně vnímat i opačný extrém, a to suchá období, která umí naše nádrže spojené a pracující v rámci vodohospodářské soustavy účinně řešit.“

Při povodních v roce 1997 dosáhla historicky nejvyšších průtoků řeka Opava. Přitom oblast na horní Opavě má velmi nízkou povodňovou ochranu.  Po deseti letech bádání, studií a analýz vláda České republiky v roce 2008 rozhodla o realizaci rozsáhlého projektu protipovodňových opatření na horní Opavě. Právě tuto oblast bude spolu s dalšími opatřeními chránit připravovaná přehrada Nové Heřminovy. Soubor protipovodňových opatření na horní Opavě se státnímu podniku Povodí Odry daří úspěšně naplňovat. Do současnosti byly vybudovány 4 suché nádrže s celkovým objemem kolem
1 mil.m3, doplněna síť měřících stanic o 9 objektů, proběhla rekonstrukce jezu Kunov na řece Opavě, byla vybudována protipovodňová hráz v Holasovicích a kompenzační říční hráz na polském území pod Krnovem včetně jejího zavázání na českém území. Majetkoprávní vypořádání pro vodní dílo Nové Heřminovy je prakticky ukončeno. Celkový objem vynaložených finančních prostředků v období 2009–2021 na Opatření na horní Opavě činil kolem 1,3 mld. Kč. V současnosti se připravuje projektová dokumentace pro údolní nádrž Nové Heřminovy a úpravu toku Opavy přírodě blízkým způsobem, která navazuje na přehradní hráz přes obce Zátor, Brantice a město Krnov. Celkem opatření zajistí ochranu cca 16 tisíc obyvatel a 2 tisíc stavebních objektů. Předpokládáme, že všechna připravovaná opatření budou dokončena a uvedena do trvalého provozu kolem roku 2030.

„Pro povodeň v červenci 1997 byly rozhodující dvě krátce po sobě následující etapy extrémních dešťů, které byly vyvolané povětrnostní situací zvanou „tlaková níže po trase V b“. Tento souběh okolností se může kdykoliv opakovat i na dalších místech v povodí Odry. Zasazením do dlouhodobého historického měřítka je povodeň sice mimořádnou událostí, ale nikoliv neobvyklou. V červenci roku 1997 jsme zažili největší povodeň dosud v měřené historii od roku 1890 na většině toků. Podobná povodeň byla snad v roce 1813. Počtem obětí i velikostí povodňových škod byla povodeň 1997 zcela výjimečná. Měla zásadní vliv na nastartování procesu zvýšení povodňové ochrany obyvatel v mnoha oblastech – legislativní, stavební i organizační,“ ukončil generální ředitel Jiří Tkáč.

Předpovědní povodňoá služba

Za neméně důležité v ochraně před povodněmi považuje Povodí Odry, státní podnik předpovědní povodňovou službu, zejména na významných vodních nádržích, kterými jsou ovlivňovány velké vody, a to ve spolupráci s ČHMÚ. K tomu je provozován vodohospodářský dispečink s nepřetržitou službou, který shromažďuje monitorovací data z více jak 100 průtokových a 80 srážkoměrných stanic. Důležité preventivní opatření je stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Od roku 1997 byla stanovena záplavová území na délce vodních toků blížící se 1 250 km na základě 150 studií odtokových poměrů řek a potoků zajištěných státním podnikem Povodí Odry. Tyto znalosti jsou pak každodenně uplatňovány v naší posudkové, poradenské a vyjadřovací činnosti. Budoucnost vodního hospodářství s řešením extrémních jevů – povodní a sucha – s vazbou na životní prostředí a dostatek kvalitních vodních zdrojů je obsažena v koncepčních dokumentech Plánu dílčího povodí Horní Odry, Národním plánu povodí Odry a Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry.

Povodí Odry, státní podnik spravuje na území Moravskoslezského kraje a na části Olomouckého kraje o celkové rozloze 6252 km2 celkem 1111 km významných vodních toků, 2589 km drobných vodních toků, 8 údolních a 30 malých vodních nádrží a 4 gravitační převody. Dále provozuje 82 jezů a 13 malých vodních elektráren. Do povodí Odry spadá celkem 330 obcí.

Zdroj a foto (řeka Ostravice 1997): Povodí Odry