Výsledky kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) tak, jak je interpretoval sám NKÚ i tuzemská média, jsou podle státního podniku Povodí Ohře zavádějící. Povodí naopak hodnotí závěr NKÚ pozitivně, jak vyplývá z následujícího oficiálního vyjádření.

V roce 2014 probíhala u státního podniku Povodí Ohře kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Věnovala se hospodaření státního podniku, zadávání veřejných zakázek, škodními případy, transformací Zemědělské vodohospodářské správy a peněžními prostředky poskytnutými z kapitoly Ministerstva zemědělství (MZe). Z výsledků kontroly NKÚ nebyla příslušnému správci daně kontrolním orgánem oznámena žádná zjištění porušení rozpočtové kázně.

Ve sdělovacích prostředcích se dne 30. března 2015 objevily informace uvedené v tiskové zprávě NKÚ ohledně provedených kontrol ve státních podnicích Povodí Ohře, Povodí Moravy a na MZe. V následujícím textu chceme upřesnit sdělení, která se ve zmíněné zprávě vyskytla.

V tiskové zprávě NKÚ ze dne 30. března 2015 ohledně kontroly státních podniků Povodí Ohře, Povodí Moravy a Ministerstva zemědělství se objevují nepřesnosti a chybná tvrzení. Je v ní uvedeno, že „Ke kladnému výsledku jejich hospodaření rozhodující měrou přispěly dotace od Ministerstva zemědělství.“ Veškeré provozní dotace, které státní podnik Povodí Ohře obdržel, jsou ale přísně účelově vázány na konkrétní vynaložené náklady. Jde například o odstraňování povodňových škod na majetku státu či realizaci protipovodňových opatření. Dotace proto nemají žádný dopad do výsledku hospodaření. Kladného hospodářského výsledku dosáhl státní podnik Povodí Ohře v každém roce své existence, a to vždy v běžné provozní činnosti bez jakéhokoliv vlivu dotací.

Kontrolní závěr, že regulované ceny za odběr povrchové vody nepokrývaly náklady spojené s odběrem povrchové vody, je chybně formulován. Odběratelé povrchové vody mají poplatkem za odběr povrchové vody provádět platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí, nikoliv náklady spojené s odběrem povrchové vody. Na druhé straně
však platí, že poplatek za odběr povrchové vody, který je vztažen k výši odběru, nekryje všechny náklady na správu vodních toků a správu povodí. Již v současnosti totiž odběratelé povrchových vod (podnikatelské, soukromé subjekty) považují úroveň ceny za příliš vysokou a trvale se snaží odběry snižovat. Jakýkoliv vyšší meziroční nárůst cen (nad úroveň nyní uplatňovaných 5 %) by se okamžitě promítl do nárůstu cen výrobků – např. i pitné vody.

Pokud ale zdroje z ostatních činností podniku, zejména tržby za dodávku elektrické energie z MVE podniku, umožňují dokrývat náklady správy vodních toků a správy povodí, a tyto náklady tak nezatěžují státní rozpočet, považuje Povodí Ohře tento postup za celospolečensky opodstatněný a správný.

Kontrolní závěr, že ukazatele ziskovosti byly nízké, nepostihuje specifické postavení podniků Povodí, které nebyly primárně založeny za účelem dosahování zisku ale za účelem správy vodních toků a správy povodí. Rozhodující část příjmů je proto operativně vynakládána na pokrytí potřeb správy vodních toků a správy povodí. Přes některá dílčí
zjištění kontroly celá činnost podniku směřuje k vytváření souladu mezi potřebami správy vodních toků a správy povodí a zdroji k financování této činnosti, a toto se i dlouhodobě daří.

Závěrem je nutné uvést důležitou skutečnost: „Na základě výsledků kontroly NKÚ nebyla příslušnému správci daně kontrolním orgánem oznámena žádná zjištění porušení rozpočtové kázně,“ říká Jiří Nedoma, generální ředitel Povodí Ohře.

Zdroj: Povodí Ohře, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová