V souvislosti s možnostmi protipovodňové ochrany dolní Berounky a studií, která připouští jako jednu z variant výstavbu suché nádrže, zdůraznilo dnes opětovně vedení státního podniku Povodí Vltavy: Konečné rozhodnutí musí udělat dotčené obce.

Jak přitom uvedl Hugo Roldán z oddělení styku s veřejností Povodí Vltavy, současná mediální diskuse je bohužel silně poznamenaná emocemi, nepodloženými obavami, i zcela mylnými a zavádějícími informacemi a málo se opírá o fakta a objektivní argumenty. Považujeme proto za žádoucí opakovaně uvést k tématu podstatné skutečnosti, abychom vrátili jinak legitimní a potřebnou diskusi do věcné roviny.

Zmiňovanou studii zadal státní podnik Povodí Vltavy, na základě „Petice dolní Berounka“ a požadavku Svazku obcí regionu Dolní Berounka, které po povodni v roce 2013 vznášely požadavky na zvýšení ochrany před povodněmi obcí na dolním toku Berounky. Zadání studie předcházelo zpracování jiných průzkumů, jejichž výsledek byl však pouze lokální a ve vazbě na ochranu dolní Berounky před povodněmi téměř nulový. Jednalo se o revitalizační opatření a o přírodě blízká opatření, retenční opatření na přítocích i technická opatření v jednotlivých obcích.

„Jediným cílem studie, o které se nyní tolik diskutuje, bylo prověřit možnost, zda by se výstavbou suché nádrže mohla zvýšit ochrana před povodněmi obcí na dolním toku Berounky. Jejím cílem není připravit podmínky k výstavbě přehrady, ale pouze ověřit její protipovodňový efekt a otevřít diskusi, jak ochránit dolní tok před povodňovými situacemi,“ upřesňuje generální ředitel státního podniku Petr Kubala, a dodává: „Pod zmiňovaným vodním dílem až po soutok s Vltavou by bylo ochráněno přes 3 300 obyvatel a majetek v hodnotě téměř 30 miliard korun. Nezanedbatelný je i vliv na povodňové průtoky ve  Vltavě od jejího soutoku s Berounkou.“

Studie také otevřeně upozorňuje zejména na střety zájmů, včetně konfliktu s CHKO Křivoklátsko, dotčení stavebních objektů i obyvatel a další problémové okruhy, které by bylo nezbytné řešit v rámci případných dalších stupňů dokumentace, pokud by bylo rozhodnuto o tom, že se má nádrž začít připravovat. To se týká i problematiky stability svahů, která je v poslední době v médiích interpretována zcela zavádějícím způsobem, na základě posudku Luboše Matějky zpracovaného pro obce, kterých se studie dotýká.

Povodí Vltavy, státní podnik, jako správce toku předalo obcím odborný podklad k tomu, aby se mohly rozhodnout, zda opatření na ochranu před povodněmi chtějí, či nikoliv. „Nikomu nic nevnucujeme. Probíhající diskuse ze strany dotčených obcí probíhá naopak způsobem, jako kdyby se nyní připravovala výstavba vodního díla. Tak tomu ale není. Záleží jen na rozhodnutí samosprávy, na obcích,“ zdůrazňuje generální ředitel Kubala.

Stojí za připomenutí, že za účelem zlepšení protipovodňové ochrany na dolním toku Berounky byly  v letech 2007 – 2015 prověřovány možnosti zadržení povodní již na přítocích Berounky. Bylo posouzeno 29 možných nových retenčních prostorů pro výstavbu nových vodních děl s čistě protipovodňovou funkcí a byly rovněž posouzeny  případné  úpravy  na stávajících vodních dílech s cílem zvětšit jejich retenční prostory. Žádné z posuzovaných řešení ale nemělo na dolní tok Berounky významnější vliv.

V současné době tedy přicházejí v úvahu na dolním toku Berounky pouze protipovodňové stavby liniového charakteru (hráze, zdi, apod.), které ale nemohou být všude a mají pouze lokální význam, a navíc mohou s ohledem na morfoligii toku urychlovat odtok povodní směrem po toku.

Tyto stavby neumožňují snižovat povodňové průtoky a nemohou dosáhnout takové úrovně protipovodňové ochrany jako uvažovaná suchá nádrž v oblasti Roztok, která je schopná komplexně ochránit území podél Berounky až po soutok s Vltavou, a snižuje i povodňové průtoky ve Vltavě.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Berounka)