V poslední době, v důsledku opakujících se povodní, se stále více dostávají do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti otázky protipovodňové ochrany sídel i zemědělské krajiny  a s tím související retence vody v povodí.

Dnes je již jasné, že k zastavení tohoto trendu  a postupnému omezování rizika povodní a jimi způsobených následných škod je nezbytná spolupráce všech, kteří v krajině žijí a hospodaří – tedy vodohospodářů, zemědělců, obcí  a krajů, ale třeba i ochránců přírody a dalších.

Realizace celé řady prvků a opatření, která mají za cíl zamezit povodním či zmírnit povodňové škody, však velmi často naráží na složité vlastnické vztahy. Pod plánovanými stavbami a díly se nachází velké množství parcel, jejichž vlastníci nemusí vždy s plánovanou realizací či záměrem souhlasit; výjimkou nejsou ani zemřelí či neznámí vlastníci, což situaci dále komplikuje. Je to důsledek minulých totalitních let, kdy obhospodařování půdy i zásahy do krajiny byly prováděny bez respektování vlastnictví k pozemkům. „Jsou to náročné a zásadní změny. Mají jeden společný jmenovatel. Jejich realizací nehledáme nic převratně nového. Jen se pokoušíme nastolit normální harmonický stav.“

Pozemkové úpravy ve veřejném zájmu a jako nezbytný podklad pro územně plánovací dokumentaci významně zasahují do rozvoje obcí a napomáhají rozvoji celého správního území obce. Jsou tak velmi významným nástrojem rozvoje venkova. Pozemkové úpravy přispívají významně k naplňování místních programů obnovy venkova, především při realizaci krajinných programů v oblasti úpravy vodohospodářských poměrů, obnově toků a nádrží, budování protierozní a protipovodňové ochrany území a realizaci systémůúzemní stability. Pozemkové úpravy mají významnou motivační hodnotu pro obyvatele venkova, jsou nenahraditelným předpokladem pro další vygenerování místních  iniciativ. Je to cesta obnovy ztracených spojení, navázání násilně přerušených či zapomenutých příběhů, jedná se o oživování míst, která ztratila svá jména, svoji kontinuitu.  „K pozemkovým úpravám musíme přistoupit s pokorou a dovolit původním rysům krajiny, aby si nás podmanily“.

Do letošního roku bylo v pozemkových úpravách vybudováno více než 500 ha vodohospodářských opatření. Vodohospodářská problematika je v rámci krajiny (a tím pozemkových úprav) zcela zásadní –výsledkem dobře uspořádané a fungující krajiny by mělo vždy být omezení odtoku vody po povrchu půdy, snížení eroze a i kvalitní voda ve studnách, pramenech a potůčcích v daném zájmovém území. Této velmi významné problematice je v rámci návrhů komplexních pozemkových úprav věnována odpovídající pozornost.

Ochrana území a sídel před povodněmi je možná třemi základními způsoby:

• Důsledné vymezení a ochrana záplavových území — v aktivní zóně je zakázáno umisťování a provádění staveb a jsou zde stanoveny další omezující podmínky.
• Ochrana stávajících sídel protipovodňovými hrázemi a zvyšováním průtočných kapacit koryt potoků a řek — tento způsob však často znamená rychlejší odvedení vody z dané oblasti a zvýšení rizika povodně níže po proudu; proto je třeba toto řešení využívat zejména tam, kde není možno využít jiné způsoby ochrany.
• Zadržením vody v území soustavou drobných opatření zejména v horních částech povodí. Vyrovnanost vodního režimu v krajině znamená co největší zadržení srážkové vody, a tím zajištění její stabilní cirkulace v hydrologickém cyklu. Zásahy člověka do krajiny tento cyklus narušují a zejména v uplynulých 50 letech byly tyto zásahy takového charakteru, že odvádění vody z půdy i krajiny výrazně urychlily.

Katastrofální povodně vedly ke zvýšenému zájmu o realizaci opatření v krajině, která mají za účel zvýšit retenční schopnost a eliminovat rychlý odtok vody z území při zvýšených srážkách. Pozemkové úpravy se ukázaly natolik účinným nástrojem, že projekty komplexních pozemkových úprav byly začleněny do akcí financovaných z protipovodňového konta.

Čím dál více se ukazuje, že právě realizace drobných technických opatření v krajině jako jsou zasakovací průlehy, protierozní meze, revitalizace toků a vodních ploch a v neposlední řadě výstavba poldrů napomáhá zlepšit vodní režim v krajině natolik, že je možno opustit myšlenky na výstavbu některých záchytných přehrad a zvyšování hrází.  Při řešení pozemkové úpravy je možno v rámci návrhu nového uspořádání pozemků  přemístit pozemky vlastníků, kteří chtějí intenzivně hospodařit, zejména ze záplavových zón, ale také např.z inundačních území či území protipovodňové ochrany, do méně ohrožených lokalit. Do ohrožených území pak lokalizovat půdu státu, obcí či dalších vlastníků, kteří s tím budou souhlasit nebo mají v těchto územích své zájmy (např. povodí).

V některých případech není možno ochránit sídlo jiným způsobem než vybudováním ochranných hrází. I v těchto případech mohou napomoci pozemkové úpravy — hráz se stane součástí plánu společných zařízení, je jí v návrhu vyčleněn samostatný pozemek, pro který je využita půda ve vlastnictví státu či obce. Vyřešené vlastnictví této liniové stavby výraznězjednoduší její následné vybudování.

Výrazně se uplatňují pozemkové úpravy zejména při budování drobných opatření, která zpomalují odtok vody z území, zabraňují erozi půdy a zvyšují retenční schopnost krajiny (jsou to prvky plánu společných zařízení jako např. protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, zatravnění, zalesnění, nádrže, rybníky, úpravy toků, ochranné hráze, suché poldry i ekologická opatření vázaná na vodní režim jako např.revitalizace toků a nádrží).

Z výše uvedeného je zřejmé,že pozemkové úpravy poskytují dostatek nástrojů k návrhu i realizaci celého komplexu opatření, která povedou k protipovodňové ochraně sídel a ke zlepšení hospodaření s vodou v krajině a tím i zvýšení ochrany území před povodněmi.

Plán společných zařízení

Povinnou, přímo ze zákona vyplývající součástí každého návrhu KPÚ je tzv. plán společných zařízení. Ten je tvořen:

• Opatřeními sloužícími ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky propustky, brody, železniční přejezdy apod.
• Protierozními opatřeními pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod.
• Vodohospodářskými opatřeními sloužícími k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.
• Opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně, terénní úpravy apod.

Postavení obce v pozemkových úpravách

Obec má přímo ze zákona (zákonč. 139/2002 Sb.) vyplývající velmi důležité a neopomenutelné postavení. Podle zkušeností z dokončených i probíhajících řízení o pozemkových úpravách víme, že bez dobré spolupráce s obcí lze jen velmi obtížněpozemkovou úpravu úspěšně ukončit.

• obec je vždy účastníkem řízení (§ 5, odst. 1, písm. c)
• účastníka řízení, který není znám, zastupuje opatrovník, kterým může být i obec (§ 5, odst. 3)
• ve sboru zástupců je vždy zástupce obce (§ 5. odst. 6)
• na úřední desce obce je vyvěšeno oznámení o zahájení pozemkových úprav (§ 6, odst. 5)
• na obecním úřadě je vyložen soupis a ocenění nároků vlastníků (§ 8, odst. 1)
• v komisi pro zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav je vždy zástupce obce (§ 9, odst. 5)
• zástupce obce se účastní „kontrolních dnů“ (§ 9, odst. 20)
• společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu většinou vlastní obec (§ 12, odst. 4)

Pozemkové úpravy pro obec současněpředstavují jedinečnou šanci vyřešit celou řadu otázek spojených s vlastnictvím pozemků i možnosti naplnění a realizací různých aktivit a rozvojových záměrů.

Pozemková úprava

• zprůhlední a vyjasní vlastnické vztahy k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy,
• přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a k jeho optimálnímu umístění podle potřeb obce,
• vyčlení ze státní půdy původní církevní majetek,
• realizací polních cest v rámci schváleného návrhu pozemkových úprav dojde ke snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce, propojení obce s okolními sídly i krajinou a celkovému zvýšení prostupnosti území,
• nově vybudované polní cesty mohou sloužit také jako turistické trasy či cyklotrasy, a tím zatraktivní danou oblast pro turisty a návštěvníky,
• realizací protierozních a vodohospodářských opatření lze docílit vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochranu území včetně zastavěných částí obce před záplavami,
• výsadbou místních prvků ÚSES dojde ke zvýšení ekologické stability krajiny a zvýšení její estetické hodnoty,
• většina pozemků v rámci navržených společných zařízení je převedeno do vlastnictví obce; tím se zjednoduší jejich realizace a je zajištěna následná péče; posílí se tím také možnost čerpání dotací z národních programů a fondů EU,
• prvky společných zařízení realizovaných pozemkovým úřadem ze státních prostředků či prostředků EU přechází rovněž do majetku obce,
• schválený návrh pozemkových úprav jako závazný podklad pro územní plánovaní zjednoduší a zlevní zpracování územního plánu obce,
• u již schválených územních plánů přispěje k větší konkretizaci některých prvků až na úroveň parcelních čísel, případně může být podkladem pro jejich změnu a nahradí nebo usnadní tvorbu regulačního plánu či vydání územního rozhodnutí.

 

Vodní nádrž Jordán v okrese Tábor je nestarší údolní nádrž ve střední Evropě, vzniklá v roce 1492 přehrazením Tismenického potoka. Účelem bylo zásobení města Tábora pitnou vodou. V současné době spíše úlohu rekreační a sportovní, její úloha při zásobování pitnou vodou je potlačena na záložní zdroj.

Již dlouhodobě se však potýká s problémem snižování kvality vody, zanášení nádrže a snižování retenčního prostoru. Dále, už více než 160 let nemá Jordán výpustné zařízení. Tato problematika je zmiňována již od 70. let minulého století, teprve až v roce 2010 přijalo Zastupitelstvo města Tábor dotaci z evropských fondůna vybudování spodní výpusti a odbahnění ve výši 406 mil. Kč.

V souvislosti s touto akcí začala být řešena otázka dotování  vodní nádrže živinami a splachy z povodí vodní nádrže (cca 80 km2). Vznikla Studieřešení hospodaření na rybnících v Povodí Jordánu, Studie vlivu sídel v souvislosti s vypouštěním odpadních vod a v souvislosti se zahajováním pozemkových úprav Studie protierozní a protipovodňové ochrany povodí vodní nádrže Jordán, kterou vypracoval Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Praha, oddělení pozemkových úprav Brno.

Studie předkládá návrh komplexních vodohospodářských a protierozních opatření ke zlepšení retenčních schopností krajiny v povodí vodní nádrže Jordán, ke zvýšení ochrany vodních toků, ochrany sídel před povodněmi a ke  zlepšení čistoty vody v samotné nádrži.

Účelem protierozní ochrany je zejména snížení negativního vlivu přívalových i dlouhotrvajících dešťů na kvalitu půdy – její fyzikální a chemické vlastnosti. Kromě degradace půdy –zhoršení fyzikálně-chemických vlastností a úrodnosti půdy –má vodní eroze za následek také zanášení vodních toků a nádrží transportovanými splaveninami a zhoršování jakosti povrchových i podzemních vod. V souvislosti s nadměrnou srážkovou činností se často vyskytují také extrémní povrchové odtoky z povodí, které mají za následek velmi intenzivní erozní činnost a následně transport splavenin z erodovaných ploch do recipientů. Tyto stavy jsou známé zejména jako lokální povodně způsobené extrémní přívalovou srážkou. Jelikož důsledky eroze postihují často také intravilány obcí, je ochrana proti vodní erozi a zlepšení vodohospodářských poměrů současně i ochranou sídel, kulturních i ekonomických hodnot.

Dle rozboru vstupních informací a podkladů o území byly při průzkumu v terénu identifikovány problémové až rizikové lokality. V návaznosti na to byly vytipovány lokality vhodné pro návrh protierozních a protipovodňových opatření, opatření pro úpravu vodohospodářských poměrů území a revitalizaci krajiny. Klíčovou filozofií celé studie bylo navrhnout „ raději 100 opatření po 100 tis. Kč, než jedno za 10 mil. Kč“.

Kromě návrhu opatření protierozních a vodohospodářských je součástí studie také návrh opatření krajině-ekologických, která mají napomoci ke stabilizaci přirozených ekosystémů i ke zvýšení estetické působivosti intenzivně zemědělsky obdělávané krajiny.

Na podzim roku 2010 Pozemkový úřad Tábor převzal vypracovanou studii. Tato studie zahrnuje 34 katastrálních území na území o rozloze 80 km2. Studie byla projedná se starosty  všech 14 obcí, jejichž území se dotýká, a připomínky těchto starostů byly do studie následnězapracovány. Studie byla projednána i na veřejném projednání, uspořádaném společně s městem Tábor, a přizvány byly i příslušné dotčené orgány.

Pozemkový úřad v dotčeném území dosud dokončil 5 komplexních pozemkových úprav.  V těchto katastrálních územích zahájil od roku 2010 realizaci protierozních a ekologických opatření, z cílem systematicky naplňovat záměry studie. Realizace začala v katastrálních územích v bezprostřední blízkosti nádrže Jordán, tj. katastrální území Košín, obec Košín, a k.ú. Stoklasná Lhota, obec Tábor. Konkrétní řešení, realizovaná na podzim roku 2010 a na jaře roku 2011 jsou ochranná zatravnění na březích vodní nádrže Košín na ploše 2,5 ha (zdroj financování PÚ Tábor, 15 tis. Kč, opatření 7ZT06 „Studie“), obnova historické cesty VP 4 N s obnovením meze ( zdroj financování PÚ Tábor, 30 tis. Kč), výsadba dubové aleje kolem cesty VP 4 N (AOPK Č. Budějovice, 20 tis. Kč, opatření 7ZT06 „Studie“),výsadba aleje ovocných stromů (AOPK Č. Budějovice, 90 tis. Kč),výsadba „Zelené clony“ k.ú. Košín, Stoklasná Lhota ( ŘSD, PÚ Tábor, 410 tis. Kč.), zalesnění (OÚ Košín, 7 tis. Kč,opatření 5ZU01 „Studie“). Ještě v letošním roce bude provedena výsadba  ochranného zatravnění kolem bezejmenné vodoteče v k.ú. Košín (AOPK Č. Budějovice, předpokládaný náklad 100 tis. Kč, opatření 7ZU06, 7ZU05 „Studie“) a pokračování výsadeb „Zelených clon“ Stoklasná Lhota a Košín (PÚ Tábor).

Pro rok 2012 plánuje Pozemkový úřad Tábor zahájit pozemkové úpravy v k.ú. Nasavrky, Radimovice u Tábora a Náchod s cílem revitalizace Hejlovského a Radimovského potoka (opatření 8REV01 „Studie“), v k.ú. Náchod s cílem revitalizace Náchodského potoka (opatření 9ZU05 „Studie“). Ve všech třech případech se jedná o pravobřežní vodoteče ústící přímo do Jordánu.

Studie byla dále poskytnuta MAS Krajina srdce, která na základě ní zpracovala projekt pro Ministerstvo životního prostředí v oblasti ochrany zemědělské půdy. Ve spolupráci se starosty především v severní části povodí hodlá realizovat některá dílčí opatření.

Ing. Jana Podhrázská, PhD.

Ing.Jaroslav Vítek, MBA

Ing. David Mišík

28.11.2011 14.50, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla