Stát bude dělat pouze takové pozemkové úpravy, které budou mít protierozní funkci, nebo budou zadržovat vodu v krajině. Informoval o tom ministr zemědělství Miroslav Toman s tím, že Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) v tom duchu upraví metodiku státních pozemkových úprav.

Loni šly na pozemkové úpravy skoro dvě miliardy korun, meziročně o 59 procent více. Podle Tomana by se letos celková suma zvyšovat neměla. Na úpravy cest šlo loni 1,14 miliardy korun, na vodohospodářská opatření 210 milionů korun, na protierozní opatření 64 milionů korun a na návrhy. Více peněz se podle Státního pozemkového úřadu na tyto účely vynaložilo pouze v roce 2014, kdy suma přesáhla 2,1 miliardy korun.

„Do konce roku můžeme garantovat soupis hlavních problémů dnešních pozemkových úprav,“ dodal rektor ČZU Petr Sklenička. Podle něj dosavadní metodika akcentovala ochranu před povodněmi. „Do dneška nereagovala na sucho,“ dodal. Podle něj se projekty musí připravovat s dlouhodobou vizí a měly by již reagovat na postupnou klimatickou změnu.

Ministerstvo chce podle Tomana také co nejdřív sepsat všechny meliorizační systémy. „Stejně, jako meliorace můžou vodu odvádět, tak ji tam také můžou zadržovat,“ řekl Toman. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce e mají všechny projekty související se suchem zrychlit. Podle něj se na nich mělo začít pracovat před 15 lety, ale ve skutečnosti se začalo před čtyřmi roky.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová