Práce na povodňových hrázích v Mělníku mají začít na podzim. Jak přitom informovalo zpravodajství ČTK, práce potrvají, jak uvedl starosta Mělníka Ctirad Mikeš, dva roky.

Investorem je Povodí Labe, město přispěje 15 procent z celkových nákladů, které činí zhruba 120 milionů korun Území kolem říčky Pšovky a lokalita v části Mlazice budou po dokončení protipovodňových opatření chráněna před stoletou vodou a k tomu tam bude i rezerva. Nebudou tedy už v povodňové zóně, což jednak zvýší cenu tamějších nemovitostí i cenu jejich pojištění a také umožní další výstavbu.

Město bude svůj příspěvek, necelých 20 milionů korun, platit ve třech splátkách, a to letos a v následujících dvou letech. Radnice musela minulý rok dořešit směnu pozemků tak, aby vlastnilo ty, na kterých hráz stojí. Hráze čeká na několika místech zvýšení o desítky centimetrů, například v městské části Vehlovice. Zvýšena budou i vrata do přístavu.

Povodí zvýší hrazení i u ramene říčky Pšovky a v dalších částech přístavu. K úpravám dochází i proto, že byla zpřísněna kritéria ochrany před takzvanou stoletou vodou.

Město zasáhla povodeň v letech 2002 a 2013. Mělník už do protipovodňové ochrany investoval přes 550 milionů korun. Při červnové povodni v roce 2013 dal starosta Mělníka pokyn k zatížení tehdy ještě nedokončených bariér. Stavba nebyla zkolaudovaná a město na sebe vzalo všechny důsledky případných škod. Hráz nápor vody vydržela a přispěla tak k menšímu dopadu povodní na město. Povodňové škody byly v roce 2013 v Mělníku 53 milionů korun. Po povodních v roce 2002 škody ve městě činily zhruba 350 milionů korun.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (kanál Hořín na Mělnicku)