Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes před plánovanou úpravou toku odchytávali ryby v Husím potoce v Luisině údolí u Dolního Dvora v Krkonoších. Ichtyologové je odlovili pomocí elektrického agregátu na úseku potoka dlouhém asi 100 metrů a přemístili do bezpečí.

Většinou šlo o pstruhy, řekla ČTK hydrobioložka Správy KRNAP Anna Josefovičová. Správa národního parku upravuje horské vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Na mnohých tocích v Krkonoších jsou různé migrační překážky, jako je třeba betonový či dřevěný stupeň. „V Husím potoce jsou jen dřevěné kulatiny, takže to nebude tak velká stavba. Nicméně půjde o zásah do koryta, proto bylo potřeba ryby v úseku dlouhém asi 50 metrů pod překážkou a 50 metr nad ní odlovit a převézt výš na tok, aby nedošlo k jejich usmrcení během stavby. Část kulatin se odstraní a zbytek se dorovná kamenitým skluzem, aby tam nebyl žádný stupeň,“ řekla ČTK Josefičová.

Mechanismus odchytu je takový, že se do vody pouští menší množství elektrického proudu, který ryby omráčí a pak je snadnější je odlovit. „Poté, co omráčené ryby vyplavou na hladinu, odloví se sítí, umístí do kyblíků či kádě a přemístí do bezpečí. Dnes jsme odlovili asi 30 pstruhů,“ řekla ČTK Josefičová.

Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru. „Jakmile migrační překážky odstraníme, tak se sem natáhnou z Malého Labe pstruzi a jelikož tam je i stabilní populace vranky, tak i vranka. A pro tu to děláme hlavně,“ řekl dnes k úpravám v Husím potoce mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.

Vranka obecná je drobná ryba žijící v nejčistších horských a podhorských pstruhových tocích, je označována jako bioindikační druh. Živí se larvami chrostíků, jepic, pakomárů, muchniček, pošvatek a také drobnými korýši. Jde o ohrožený druh, populace v krkonošských říčkách stagnuje.

Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude návrh, jak zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů. Navazující projekt by měl přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Cílem je podle zástupců Správy KRNAP nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území.

ČTK, ilustrační foto (vranka) KRNAP