Pražský magistrát mapuje studně v metropoli s cílem určit ty, které by bylo do budoucna možné využít jako náhradní zdroje pitné a užitkové vody. Jak vyplývá z dokumentu pro pražské radní, který má ČTK k dispozici, magistrát zatím zjistil 44 potenciálně vhodných studní, ve většině z nich plánuje provést čerpací zkoušky a analýzy kvality vody.

Projekt byl podle dokumentu zahájen v roce 2017, kdy magistrát na základě starších mapových podkladů zjistil na území metropole 12.460 studní. Z toho dostatečně vydatných bylo 511 a 112 se nacházelo na pozemcích města nebo státu. S ohledem na to, že podklady byly z let 1969 až 1985, některé studny již zanikly, případně byly v mapách špatně zakresleny a ve skutečnosti se nacházely na soukromém pozemku. Kromě 112 prověřovaných studen objevili pracovníci magistrátu 12 nových. Po vyřazení všech problematických nakonec dospěli ke zmíněnému počtu 44 potenciálně vhodných.

Následně v loňském roce začali prověřovat zdroje vody a zjišťovat její kvalitu laboratorními testy. Ze čtyř zatím prověřených zdrojů jsou podle dokumentu perspektivní z hlediska vydatnosti dva. Problémem se pak ve všech případech ukázala být přítomnost mikroorganismů. „Při případném využití studen jako náhradních zdrojů pitné vody by bylo nezbytně nutné vyřešit dezinfekci vody ve studních,“ stojí v materiálu. Letos se magistrát chystá provést obdobné zkoušky u dalších 37 studní, tři pak byly vyřazeny jako historické. Konkrétně šlo o studnu v Betlémské kapli, na Malém náměstí a u Novoměstské radnice.

Praha je pitnou vodou zásobovaná téměř ze tří čtvrtin úpravnou vody Želivka, která čerpá vodu z vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. Ta pokrývá 73 procent spotřeby v metropoli. Dále zásobuje vodou řadu obcí ve Středočeském kraji. Zbylých 27 procent spotřeby v Praze pokrývá úpravna vody Káraný, která čerpá vodu z Jizery. Jako záložní zdroj slouží Podolská vodárna, která upravuje vodu z Vltavy.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová