Pražští radní spolu s šéfy zoo plánují balík opatření, která by v budoucnosti zabránila dalším škodám z povodní. Informuje o tom pražská mutace deníku Mladá fronta DNES.

Opatření mají podle deníku zahrnovat například vybagrování dna Vltavy, zvýšení protipovodňového valu u spodní části zoo a využití mobilních stěn nebo úpravu plavebního kanálu, aby mohl odvádět vodu mimo hlavní koryto. „Řešení bude pravděpodobně spočívat v řadě kroků, které by zajistily nejen ochranu zoo, ale rovněž stávající i nově budované Ústřední čistírny odpadních vod a také Holešovic,“ řekl náměstek primátora Jiří Vávra. Změny by měly zabránit tomu, aby se kvůli ochraně zoo nebezpečně zvýšila hladina Vltavy jinde. Pod zahradou je totiž řeka zúžená skálou na východním břehu a budovou vodohospodářského ústavu TGM na západním břehu. Právě ohrožení jiných částí města bylo hlavním důvodem, proč se zoo po povodni v roce 2002 nedočkala lepší ochrany.  S nápady teď přicházejí odborníci z Povodí Vltavy a další specialisté. Ředitel zahrady Miroslav Bobek požádal také geologa a klimatologa Václava Cílka, aby navrhl, jak se proti velké vodě napříště bránit.

Cílek prošel v červnu zatopenou částí zoo a pak ještě zdokumentoval situaci na obou březích Vltavy. A sepsal doporučení, které se do značné míry shoduje s úvahami magistrátu. Také Cílek by zpevnil a navýšil hráz u parkoviště pod zahradou Trojského zámku a vybavil ji úchyty na mobilní stěnu o výšce aspoň 260 centimetrů. A prohloubil by vltavské koryto. „Tato prohrábka zvýší propustnost řeky na vyšší úroveň, než když je zhruba třetina zoologické zahrady využitá jako kapacitně nevyhovující polder. Dražší, ale systémové řešení by spočívalo v úpravě celého toku Vltavy včetně plavebního kanálu a mrtvého ramene ve Stromovce tak, aby za povodně propouštělo víc vody,“ uvedl Cílek, podle něhož je nezbytné vypracovat nejprve hydrologický model. „Cílem už není jenom ochrana zoologické zahrady, ale širšího okolí zhruba pod mostem Barikádníků s potenciálem ulehčit rovněž výše ležící Libni a Maninám,“ konstatoval geolog. Poslední fází by tak podle něho mělo být obnovení či vybudování dříve zasypaného koryta podél bývalého karlínského přístavu a Rohanského ostrova – to by mělo přímý pozitivní vliv na ochranu historického jádra metropole.

Geolog ale uvažuje ještě dál. „Zrychlení odtoku z Prahy by mělo být systémově vyrovnáno vytvořením retenčních prostor nad Mělníkem a v okolí Litoměřic,“ doporučil. Cílkovy návrhy míří i do zoologické zahrady. Stavby ve spodní části doporučil upravit tak, aby odolaly velké vodě. Radí rovněž prověřit technické sítě a kanalizace, aby voda nezaplavila areál zespodu. Geolog si všímá i takové relativní drobnosti, jako je oplocení. „Ploty ze svislých trubek lépe obstály než ploty s obdélníkovými oky, které se snadněji ucpaly a vyvrátily tlakem vody,“ vysvětlil.

Ředitel zahrady Miroslav Bobek plány na lepší ochranu zoo uvítal. „Bohužel v následujících letech a desetiletích jistě přijdou další velké povodně. Musíme se na ně připravit co nejlépe,“ uvedl. Podle Bobka to znamená obnovovat a budovat spodní část tak, aby při jejím zaplavení vznikly co nejmenší škody. „Znamená to přemístit gorily do horní části zoologické zahrady. A znamená to usilovat o lepší protipovodňovou ochranu,“ dodal.

A na kolik vyjde protipovodňová ochrana? Podle náměstka Vávry je zatím předčasné mluvit o ceně. „V současné době se zpracovávají studie a s největší pravděpodobností bude nutné napřed zhotovit fyzikální hydraulický model území, který by umožnil odzkoušení všech navrhovaných variant a jejich dopadů na tuto oblast,“ poznamenal Vávra.

Cílek upozornil, že je možné ve výhledu dalších padesáti let počítat s různými klimatickými extrémy včetně dvou až tří povodní srovnatelných s těmi v červnu. „Jedna z nich může být na úrovni velké vody 2002 nebo vyšší,“ varuje Cílek.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Praha

15.8.2013 8.35, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla