Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Výhody a situaci na trhu rozebírá aktuální příloha týdeníku Ekonom s tím, že Češi patří v tomto směru ke světové špičce.

Roboti nahrazují chybějící lidské pracovní síly v oboru, satelity ulevují zemědělcům i úřadům od papírování a chytré aplikace informují o stavu půdy i zvířat. Farmáři díky nim mohou mimo jiné zjistit, kolik hnojiva nebo pesticidů mají použít, aby pomohli polním plodinám v růstu a zároveň neohrozili krajinu. Takzvané precizní zemědělství má proto potenciál stát se synonymem ekologického zemědělství.

„Robotizace, koneckonců jako celé precizní zemědělství, umožňuje razantně redukovat vstupy, především spotřebu pesticidů a vody. Dokonce i systémy, které slouží k přesné aplikaci herbicidů, jich použijí mnohem méně než konvenční postřikovače,“ vysvětluje odborník na ochranu životního prostředí Vojtěch Kotecký z pražského institutu Glopolis. Farmáři technologické novinky vítají. Pesticidy mají totiž negativní vliv na kvalitu půdy, a navíc hubí hmyz a s ním i další zvířata, která se jím živí. Díky robotům tak lze ušetřit nejen peníze za nákup chemických látek, zejména herbicidů, které ničí plevel, ale také obhospodařovanou krajinu. „Česká spotřeba herbicidů sice mezi roky 2009 a 2016 klesla o 19 procent, nicméně robotizace by mohla přinést ještě podstatně dramatičtější snížení,“ dodal Kotecký.

Přechod k preciznímu farmaření se tak stává prioritou nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu. Podporu mu vyjadřuje ministr zemědělství Miroslav Toman, jehož resort také zemědělský výzkum v Česku financuje. Samotní farmáři pak mohou na modernizaci svého vybavení čerpat dotaci z fondů Evropské unie, konkrétně z Programu rozvoje venkova (PRV). Maximální výše dotace na jeden investiční projekt je až 90 milionů korun, přičemž 40 až 60 procent z celkových výdajů si hradí zemědělci sami. „Jedná se přímo o uznatelné výdaje v rámci investic do modernizací zemědělských podniků, přičemž za využití takových zařízení lze získat také preferenční body a zvýšit tak pravděpodobnost schválení předmětné žádosti,“ upřesňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Jen za rok 2017 mířilo na investice do zemědělských podniků v rámci Programu rozvoje venkova 2,36 miliardy korun.

Zdroj: Ekonom (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto (dron) archiv Naše voda