Sto deset let uplyne letos od povýšení zakladatele pražské kanalizační sítě Williama H. Lindleye do šlechtického stavu. Připomíná to historik společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) Kryštof Drnek s tím, že tento akt byl jedním z vrcholů jeho bohaté kariéry, která pozitivně poznamenala velkou část Evropy.

Sir William se narodil 30. ledna 1853 v Hamburku. Německo se jeho rodištěm stalo díky tomu, že jeho otec byl zván po celé Evropě jako odborník na vodohospodářské stavby. Stejnou cestou se nakonec vydal i jeho syn. Lindley je pevně spjat s českými zeměmi a především Prahou svým nadčasovým projektem gravitační kanalizace. Královské hlavní město tím posunul v žebříčku městského vývoje o notný kus dopředu. Byl pozván na konci 19. století do Prahy jako známý odborník na kanalizační stavby, aby rozsoudil spor o vhodnosti dvou návrhů na novou pražskou kanalizaci, nakonec však celá situace dopadla jinak.

V letech 1884 – 1886 byl v Praze vyhlášen generelní projekt na odkanalizování města, z důvodu již nevyhovující situace, která zde panovala. Po sérii nepříliš ideálních jednání byl projekt svěřen dvěma ze soutěžících, dr. Hobrechtovi a  Ing. Kaftanovi. Ti městu předložili nepříliš výhodnou smlouvu a projekt, který byl sice zajímavý, ale prakticky nepříliš použitelný. Nejen, že vynechali část města, ale zároveň nijak neřešili, co se má s kaly z kanalizace stát.

Proti tomu se vyhradili ing. Ryvola a ing. Václavek, kteří stáli ve vedení Kanalizační kanceláře, jež byla odpovědná za technické provedení projektu a soutěže. Vypracovali vlastní projekt, který městu zdarma nabídli, a tím nastala patová situace. Lindley byl proto následně pozván, aby celou situaci, jako nestranný odborník, rozsoudil. V té době byl pracovně zainteresován na projektu odkanalizování města Frankfurtu nad Mohanem a do Prahy si jen „odskočil“.

Lindley nicméně oba projekty v zásadě odmítl jako nereálné a vypracoval projekt vlastní. Nabídl ho městu, které s ním roku 1892 uzavřelo smlouvu, na jejímž základě bylo dohodnuto vybudování celkové městské kanalizace. Její součástí se staly prvky u obou předchozích projektů, jako například hlavní sběrač, jdoucí pod Letnou až do čistírny odpadních vod v Bubenči.

Sir William se do Prahy pravidelně jezdil a do dnešních dní je zachována dokumentace, kterou prakticky celou sám pro projekt vytvořil. Osobně se během stavby angažoval v řadě problémů – např. se tvrdě vymezil proti lobby betonářských firem, které usilovaly o kontrakt na stavbu stok. Místo toho prosadil použití extrémně odolných cihel „zvonivek“, které se ve stokách používají dodnes a řada z nich je stále původních.

Projekt kanalizace byl dokončen v roce 1906. O tři roky později, již jako šlechtic, Lindley ukončil v Čechách svou činnost a Prahu definitivně opustil. Až do roku 1917, kdy zemřel, se věnoval celé řadě dalších evropských projektů, nicméně s Prahou již navždy zůstane spojen jako jeden ze zakladatelů moderního velkoměsta.

Zdroj a dokumentární foto (William H. Lindley): PVK