V posledních letech naši krajinu trápí sucho a snižující se stavy podzemních vod. Na vině je i spotřeba domácností, které většinou čerpají vodu právě z podzemních zdrojů.

Podle analýzy společnosti Ipsos pro značku Finish české domácnosti pouhým předmýváním nádobí před vložením do myčky vyplýtvají celkově přes tři miliardy litrů vody ročně, což je objem, který by naplnil největší přírodní jezero v České republice, Černé jezero. V rámci dlouhodobé iniciativy Voda pro českou krajinu proto Český svaz ochránců přírody společně se značkou Finish tento rok kromě edukativních aktivit zrealizují i terénní práce zaměřené na zadržení vody v krajině horního Polabí u Hořiněvsi a v lokalitě V Krejdách u Žďáru nad Sázavou.

Velký vliv na naši spotřebu vody má už samotné pořízení myčky. Analýza provedená na reprezentativním vzorku českých domácností zjistila, že při používání myčky spotřebujeme během jednoho mycího cyklu v průměru 9,5 litru vody. To je devětkrát méně, než kdybychom stejné množství nádobí myli v ruce (88 litrů).

Další oblastí, kde často plýtváme vodou, je předmývání nádobí. „Více než polovina Čechů předmývá nádobí předtím, než ho vloží do myčky. Průměrná domácnost tímto způsobem spotřebuje až 57 litrů vody týdně. U těchto domácností jde pak celkově o více než tři miliardy litrů ročně – to je množství vody, kterým byste naplnili největší přírodní jezero v České republice, Černé jezero. A toto množství zbytečně odebíráme z vodního koloběhu naší přírody,“ říká Lukáš Klimek, category manager společnosti Reckitt pro Českou republiku a Slovensko.

Méně vody v přírodě

Právě voda, kterou doma spotřebováváme, pochází většinou z podzemních zdrojů. Po zužitkování se pak dostává přes čističky odpadních vod do řek, které ji odnášejí do Severního, Baltského nebo Černého moře. Podle posledních zpráv o stavu vodního hospodářství České republiky Ministerstva zemědělství a dat Českého hydrometeorologického ústavu se zásoby spodních vod mezi lety 2010 a 2019 snížily více než o polovinu z 1 590 milionů m3 na 789 milionů.

Problém prohlubuje i úbytek tůní či mokřadů, tedy ploch, které by zadržely vodu v přírodě. „Za posledních několik desetiletí nám z české krajiny zmizelo téměř 10 000 km2 mokřadů a vodní toky se zkrátily o téměř 5 000 kilometrů. To znamená jediné – voda, která v naší krajině naprší, rychle zmizí. Její odtok se na povrchu nemá kde zastavit, popřípadě zpomalit. I to se podílí na dlouhodobém problému sucha v naší zemi. Proto bychom se měli snažit obnovit místa, kde se voda v přírodě může zadržovat a následně během období sucha uvolňovat,“ vysvětluje Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody.

Lidé by přivítali více informací a vzdělávání

Povědomí Čechů o problému sucha dokazuje i nový průzkum agentury STEM/MARK, z něhož vyplynulo, že pouze 8 % Čechů nepovažuje téma sucha a šetření vody za zásadní problém. S přibývajícím věkem zájem o toto téma narůstá. Zatímco jen 35 % Čechů ve věku 18–29 let se o téma aktivně zajímá a snaží se šetřit vodou, u generace starší 60 let je to už 59 %.

Podle průzkumu by lidé přivítali více informací a vzdělávání. Pouhá třetina respondentů považuje množství informací o hrozbě sucha v České republice za dostatečné a 77 % by se rádo dozvědělo více. Ekologické vzdělávání v oblasti sucha a šetření s vodou je na tom podle Čechů ještě hůře. Jen každý šestý ho považuje za dostatečné.

Proto ve spolupráci Ministerstva životního prostředí, VÚV TGM, ÚVGZ, ČHMÚ a ČZU vzniká systém HAMR, který shromažďuje a poskytuje data od roku 1981. Jeho ambicí je poskytovat dlouhodobou predikci vodních zdrojů na území ČR. „Samotný název HAMR v sobě ukrývá jednotlivé typy sucha, které hodnotí. Jedná se o sucho hydrologické, agronomické, meteorologické a retence,“ vysvětluje Adam Vizina, vedoucí oddělení hydrologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka.

Nenechme se ukolébat

Podle dat projektu HAMR je současná situace oproti minulým rokům výrazně příznivější. Ta dlouhodobá ale nabízí jiný pohled. „I když naše statistická predikce na začátek léta ukazuje, že by v této době nemělo dojít k výraznému zaklesávání vodních toků, neměli bychom usnout na vavřínech. Za posledních sedm let se Česká republika potýká se suchem, které je jedním z největších v historii. Dle posledních studií hraje významný vliv nárůst teplot, který mění vodní režim krajiny. Z tohoto pohledu lze očekávat sníženou dostupnost vody v krajině i v následujících letech i při normálových srážkových úhrnech, a to zřejmě i ve větším měřítku. Dalším aspektem je fakt, že se sucho v rámci České republiky vyskytuje i v dalších oblastech kromě notoricky známé jižní Moravy a Rakovnicka,“ upozorňuje Vizina.

V rámci boje proti suchu proto Český svaz ochránců přírody ve spolupráci se značkou Finish zahájil v České republice dlouhodobou iniciativu s názvem Voda pro českou krajinu. Jejím cílem je revitalizace české krajiny, která přispěje k zadržování vody v půdě, a edukace veřejnosti zaměřená na snižování spotřeby vody v domácnostech.

Tento rok se v rámci projektu kromě jiných aktivit zrealizují terénní práce v krajině horního Polabí u Hořiněvsi a v lokalitě V Krejdách u Žďáru nad Sázavou. Příroda na obou místech utrpěla buď vlivem intenzivního zemědělského využívání, nebo dlouhodobou zanedbaností. Předmětem finanční podpory těchto projektů je vybudování mělkých členitých tůní, které pomohou lépe zadržovat vodu v krajině a zpomalit její odtok z České republiky. V létě se v rámci spolupráce zapojí do údržby vybraných vodních ploch i zaměstnanci společnosti Reckitt.

Zdroj a foto: Finish