Klimatická změna, která se projevuje větrnými i hmyzími kalamitami a dlouhotrvajícím suchem, významným způsobem ovlivňuje ekologickou stabilitu lesních ekosystémů. Většina lesů v Česku i na Slovensku jsou obhospodařovány schematicky, rozděleny do věkových tříd po dvaceti letech.

Využívání lesů jako komplexního adaptivního systému však poskytuje lepší alternativu pro lesy s dominantní produkční funkcí, ochranné lesy a pro zabezpečení trvale udržitelného lesního hospodářství. Způsob přestavby bukového lesa věkových tříd na formy přírodě bližší v podmínkách Slovenska dlouhodobě studují vědci z Technické univerzity ve Zvolenu. Své výsledky publikovali v článku „Prebudova lesa vekových tried – prípadová štúdia bukový les Vysokoškolský lesný podnik Zvolen“, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2022.

V Badínském pralese, ale i v dalších pralesích s dominancí buku výzkumníci potvrdili samovolný rozvoj maloplošné struktury mezer s existujícím přirozeným zmlazením a plochou do pěti arů. Převážná většina mezer vznikla odumřením 1–2 stromů v horní vrstvě pralesa. Z hlediska jejich věkové struktury bylo zjištěno, že mezery vznikají plynule a časově vyrovnaně. Z výzkumu vývoje pralesů lze odvodit pravidla pro perspektivní pěstování hospodářských lesů. Malý vývojový cyklus bukového pralesa přes maloplošné disturbance vytváří mozaikovou strukturu a představuje cyklický vývojový model.

Cyklický model je charakteristický absencí holiny, vyrovnaným kolísáním porostní zásoby, neustálou dynamikou přirozené obnovy, která zabezpečuje plynulé dorůstání stromů. Tento model pracuje při stejné ploše s podstatně významnějším využitím vertikálního produkčního disponibilního prostoru porostu, s použitím jednotlivé nebo skupinové těžby.

Forma stromová výběrného hospodářského způsobu je považována za perspektivní pěstební variantu trvale udržitelného lesa. Buk jako stinná dřevina má ideální předpoklady pro formování této porostní struktury. Vhodným typem koncepce trvalého lesa jsou porosty s mozaikovou strukturou. Čím jsou obnovované plochy menší, tím více tento cyklický model kopíruje vývojový cyklus pralesů.

Přechodovým plošným a produkčním modelem je pěstební model mozaikových porostů, který představuje formu trvale tvořivého lesa. Výběr používaný při tomto pěstebním postupu je jednotlivý, resp. skupinový, který je šetrný k lesu.

V legislativě Slovenska a v lesnické praxi se začíná uplatňovat koncepce mozaikových porostů, která vychází z přechodového modelu. Základem jsou sdružené růstové fáze porostu, které se nacházejí na malých plochách v závěrečné fázi přestavby maximálně v rozsahu 0,2 ha.

Významnou otázkou, kterou výzkumu klade lesnická praxe, je doba, za níž se přestavba stejnorodých bukových porostů uskuteční.

Vědci realizovali svůj výzkum v porostech na Vysokoškolské lesním podniku TU Zvolen. Průměrná roční teplota v této lokalitě se pohybuje v rozpětí 6–7 °C, roční úhrn srážek činí 600 mm, vegetační doba trvá 170–180 dní, nadmořská výška je 530–540 m.

Cílem vědeckého experimentu bylo za období 24 let postupně vytvořit výběrnou, resp. mozaikovou strukturu a získat základní informace o vývoji porostů.

Během doby přestavby při uplatňování výběrné probírky, později výběrné těžby s intenzitou 14–18 % se na výzkumných plochách vytvořila fáze zjemněné výběrné struktury.

Z analýzy datových souborů vědci odvodili model bukového výběrného lesa s cílovou tloušťkou 50 cm, optimální zásobou 307 m3/ha a kruhovou základnou 27 m2/ha.

Vědci potvrdili, že vyšší zásoba o 40–50 m3/ha neznamenala významnou poruchu ve výškových přesunech stromů a regeneračních procesech.

Experiment přestavby bukového porostu na mozaikovou strukturu na základě dat z celého porostu a pokusné plochy umožnil vytvořit model s Weibullovým rozdělením tloušťkové struktury, který charakterizovaný cílovou tloušťkou buku 50 cm, kruhovou základnou 31 m2/ha a modelovou zásobou 390 m3/ha.

Při probíhající klimatické změně a ní související ekologickou stabilitou porostů při plnění jejich produkční a ostatních funkcí se bukovým výběrným lesům dostává významně vyššího celkového ekonomického zhodnocení.

V současnosti na Slovensku i v Česku drtivě převládá les věkových tříd (více než 95 %). Tento typ lesa bude ještě dlouhé období dominantní. Jeho postupná konverze na mozaikovou strukturu musí začít hlavně v mladých porostech kolem 50 let věku.

V těchto porostech je potřeba uvažovat se silnou úrovňovou probírkou nebo strukturalizační probírkou. Ty směřují při zvýšení jejich intenzity k postupné obnově lesního porostu už ve věku 60–80 let s tím, že s částí mateřských stromů se počítá v existující struktuře po celou dobu přestavby.

Navržené cyklické modely hospodaření mají reálné uplatnění ve stejnorodých bukových lesích Slovenska, resp. bukových lesích Evropy podobné typologické klasifikace.

Článek „Prebudova lesa vekových tried – prípadová štúdia bukový les Vysokoškolský lesný podnik Zvolen“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/12/678.pdf

VÚLHM, ilustrační foto pixabay