Vláda považuje za hlavní veřejný zájem při rozhodování o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu ochranu životního prostředí. Zdůraznil to dnes mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) Matyáš Vitík.

V zákoně o geologických pracích je přitom řečeno, že průzkumné území nemůže být stanoveno, pokud nesplňuje podmínky Státní politiky životního prostředí, Státní surovinové politiky nebo pokud převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem provedení průzkumu. Ten může týkat např. ekonomických záležitostí, surovinové soběstačnosti nebo ochrany životního prostředí. Vláda v případě stanovování průzkumných území jasně deklarovala, že hlavním veřejným zájmem je v tomto případě ochrana životního prostředí.

Usnesení vlády má výrazně širší záběr z časového hlediska, kdy nebudou stanovována průzkumná území v případě, že nebude dostatečně ochráněn veřejný zájem, tedy ochrana životního prostředí. Usnesení se vztahuje nejen na průzkumy nekonvenční těžby plynu z břidlic, ale i na podzemní zplynování uhlí. „Vláda jasně deklaruje, že veřejný zájem je v tomto případě ochrana životního prostředí. Pokud nebudou příroda a krajina dostatečně chráněné, nebudou se průzkumy povolovat,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

„Zakázat možnost průzkumů navždy není řešením problému. Za dvacet let zde může být technologie průzkumů mnohem šetrnější k životnímu prostředí než nyní. Říkat dnes, jak se další generace mají chovat zítra, by nebylo správné. Proto nepodporuji absolutní zákaz. Řešme aktuální problematiku legislativy a nepouštějme se do předpovědí, jak budou průzkumy vypadat za dvacet let. Stejně to nezjistíme,“ tvrdí Chalupa.

Vláda vzala materiál na vědomí a stanovila lhůty pro nutnou analýzu současné legislativy. Na jejím základě bude nová právní úprava reflektovat aktuálně používané průzkumné technologie a jejich vliv na životní prostředí. MŽP do 31. srpna 2013 předloží vládě informaci o dopadech technologií průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu s využitím zahraničních zkušeností. Dále ministerstvo předloží návrhy na úpravu Státní politiky životního prostředí, zejména z hlediska vymezení veřejného zájmu.

MŽP také ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem připraví analýzu platné právní úpravy stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a do 31.října 2013 předloží vládě návrhy na její změnu tak, aby právní úprava reflektovala aktuálně používané technologie průzkumu a těžby a jejich vliv na životní prostředí.

Břidlicový plyn se dosud nikde v Evropě netěží, v několika zemích však již probíhá průzkum. Riziko ohrožení životního prostředí vede některé evropské státy nejen k důkladnému zkoumání vlastních legislativních nástrojů a hodnocení dopadů průzkumu či možné těžby potenciálních nekonvenčních zdrojů hořlavého zemního plynu na životní prostředí, ale v některých případech také rovnou k omezování či zastavení průzkumných aktivit ve věci břidlicového plynu. Metoda „podzemního zplyňování uhlí“ – hlubinné termické konverze důlní činností netěžitelných uhelných slojí – se v průmyslovém měřítku v Evropě rovněž zatím nepoužívá.

Naše voda