Na formální nastavení standardů zemědělského hospodaření poukazuje portál Naše voda opakovaně. Důkazem je příběh ze života, který nám poslal náš čtenář a který přibližuje „argumentaci“ Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) při obhajobě zemědělců. Autora příběhu z důvodu jeho ochrany neuvádíme, kdo by se ale chtěl kauzou zabývat, můžeme mu poskytnout potřebné kontakty.

Již nějakou dobu „bojuji“ se SZIFem o problematice jejich dotací na hektar a dodržování jejich podmínek. Zemědělské pozemky nad naším a synovým domem a zejména způsob hospodaření na nich nám působí značné problémy, zejména s trvalým zaplavováním našich pozemků vodou, která stéká ze špatně obhospodařovaných polí, skoro stále s kukuřicí. Jde mě o to, že nejsou plněny podmínky dotace SAPS. Že je vyplácena mám od  SZIF potvrzeno. Nyní mě dostalo jejich poslední sdělení, že na základě mého dopisu provedli kontrolu (doposud dle jejich prvého sdělení se pozemky, o které se jedná, nikdy nekontrolovali, protože nespadly do výběru kontrol) a to s tímto výsledkem:

Cituji:“ Kontrola byla zaměřena na dodržování standardu DZES 5 a použití půdoochranných technologií na pozemku s mírně erozní ohrožeností. Bylo zjištěno, že na pozemku je vyseta kukuřice cukrová a to způsobem bezorebného setí, což je jeden ze způsobů půdoochranných technologií. Tato skutečnost byla ověřena jak na místě, tak dotazem na žadatele – předložení karty půdního bloku, tak i vlastnictvím bezorebného secího stroje KINZE 3600, kterým byl proveden výsev kukuřice.“

Takže je vlastně všechno v pořádku, tím že se neoře, udusává se jen pole těžkou technikou, tak je to „půdoochranná technologie“. Naše a sousedovy zničené zahrady, zaplavený dvůr „blátem“ (což je stovky let vytvářená ornice) a zaplavená studně se značnou dobu nepoužitelnou vodou, to už je vůbec nezajímá. Přitom sami mně původně napsali, že se tam má pod kukuřicí nacházet pás o šíři 24 m, kde bude pěstován travní porost.

Cituji: „Podmínky podle písmen a) a b) nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30 stupňů a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“ Travní porost tam samozřejmě nikdy nebyl a není.

Ukázka střídání plodin na těchto pozemcích:

2009 – řepka, 2010 ozimá pšenice, 2011 řepka, 2012 kukuřice, 2013 pšenice, 2014 kukuřice, 2015 kukuřice, 2016 špalda, 2017 kukuřice, 2018 kukuřice.

Naše voda, dokumentární foto (dotčené pozemky po splachu z polí) autor příběhu