Případů eroze zemědělské půdy je letos už více než za celý loňský rok. Za polovinu letošního roku eviduje portál státního Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy asi 270 erozních událostí, kdežto loni jich bylo 238 za celý rok.

Upozornily na to ekologická organizace Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody ČR ve společné tiskové zprávě. Nárůst eroze je podle nich způsoben výskytem extrémních srážek, zranitelností krajiny a nedostatečnou protierozní ochranou. Organizace proto kritizují ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý v reakci ČTK řekl, že s ohledem na letošní počasí a častý výskyt přívalových dešťů nelze počet erozních událostí srovnávat s předchozími roky. Ochranu půdy před erozí bere podle něj úřad velmi vážně a od roku 2017 přeřadil 5454 hektarů zemědělské půdy do přísnějšího režimu hospodaření.

Eroze, tedy smývání půdy, způsobuje podle ekologů škody za miliardy korun. Extrémní teploty a srážky budou pro české zemědělce podle organizací stále větší hrozbou, považují proto za nezbytné zavést v krajině i v hospodaření s půdou zásadní změny. Snížit výskyt půdní eroze měla například nařízení společné evropské zemědělské politiky. Zemědělci měli omezit pěstování některých plodin a hospodařit šetrněji, jinak by se jim zkrátili dotace. Farmáři si ale stěžovali na složitost a rozsah změn, také ministerstvo zemědělství odložilo termín splnění podmínek o rok na červenec 2025.

„Za nezvládnutí přípravy a odložení účinnější protierozní ochrany již pykáme v podobě letošních erozních událostí,“ uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy bylo nejvíce erozních událostí v roce 2020, a to 424. Letos jich už za půl roku byly skoro tři stovky.

Ekologické organizace kritizují také, že ministerstvo předložilo návrh na oslabení takzvané celofaremní ekoplatby, ze které dostávají zemědělci peníze po dodržení postupů prospěšných pro životní prostředí a klima. „Oslabit podmínky ekoplateb, které nám mohou pomoci adaptovat se na dopady klimatické změny, by bylo opravdu velmi nešťastné. Ministr Výborný musí zachovat motivaci pro tvorbu ploch pro přírodu v celofaremní ekoplatbě,“ řekl Rexa. „Zároveň musí více podpořit tvorbu dalších stabilních krajinných prvků, jako jsou například protierozní meze,“ doplnil.

Bílý za ministerstvo sdělil, že nové krajinné prvky podpoří. Úřad plánuje na jejich vznik vytvořit zvláštní platbu a ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí spustí na podzim letošního roku také novou dotaci na zakládání krajinných prvků. Mezi zemědělce rozdělí půl miliardy korun.

Povinnost vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti zrušila už dříve Evropská komise. Chtěla zemědělcům snížit zátěž související s kontrolami a poskytnout jim větší flexibilitu při plnění podmínek. Dříve museli zemědělci do takzvaných neprodukčních ploch vyčlenit osm procent půdy pro získání ekoplatby, letos se požadavek sníží na pět procent, pokud chtějí získat dotaci. Hnutí Duha s dalšími organizacemi ale upozorňuje, že po červnovém jednání monitorovacího výboru byl předložen kompromisní návrh, který zachoval alespoň vyčlenění dvou procent ploch pro přírodu.

ČTK, ilustrační foto (eroze) Naše voda – Nina Havlová