Vyvěsit krmítko, zasypat do něj a pak už se těšit z malých opeřených strávníků, to patří k oblíbeným zimním činnostem v mnoha českých domácnostech. I přikrmování ptáků má však svá pravidla, abychom ptákům opravdu pomohli a naopak neublížili, upozorňuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Podle ornitologů je při přikrmování důležitá především hygiena, kvalita nabízené potravy a bezpečné umístění krmítka. Podrobnější informace s návody a pozvánku na sčítání ptáků 10.–12. ledna najdou lidé na ptacihodinka.cz.

Co by si asi ptáci přáli k Ježíšku? To je otázka, nad kterou ornitologové nemusejí dlouho přemýšlet. „Díky pozorování ptáků v zimním období lze vysledovat, co které druhy preferují a jak je můžeme ideálně podpořit, aby se jim dařilo. Pěkným příkladem je kos černý, který si oblíbil jablka. Pokud máme na zahradě strom, na kterém jsou ještě jablka, můžeme očekávat, že v průběhu zimy nás navštíví hejno kosů, případně jejich příbuzných – drozdů kvíčal. Nechme proto na zimu pár jablek neotrhaných či nesebraných, potěšíme tím nejenom kosy,“ vysvětluje Dita Hořáková z ČSO.

Čím pestřejší zahradu budeme mít, tím více ptačích druhů můžeme v zimě pohostit. „Stehlíci rádi přiletí na semínka trvalek, bodláků a pcháčů. Je velmi dobře, že mnoho měst zakládá trvalkové záhony, které se nesečou a pak nechají na zimu ladem. V chladném období se tady můžeme setkat nejen se stehlíky, ale i dalšími ptačími druhy, které jinak žijí spíše v zemědělské krajině. Příbuzní stehlíků čížci si pochutnají na semínkách olší a bříz a hýli zase na nažkách javorů a jasanů. Bobule břečťanu jsou pochoutkou pro celou řadu ptáků včetně atraktivních červenek. Na plodech přísavníku lze při troše štěstí zastihnout rehka domácího, ptáka roku 2024, který stále častěji v Česku zimuje a jehož výskyt aktuálně sledujeme v programu Rehci v zimě,“ doplňuje Hořáková.

Osvědčenou nadílkou pro mnoho ptačích druhů je slunečnice, která poskytuje vhodný zdroj tuku. „Někteří lidé pěstují na zahradě slunečnice s cílem pohostit v zimě ptáky. Je to pak krásná podívaná sledovat, jak ptáci obratně šplhají po velkém květu a vytahují jednotlivá semínka. Pokud takovou možnost nemáme, slunečnici lze samozřejmě sehnat ve velkých baleních, která vystačí na celou zimu,“ sděluje Hořáková.

Vhodnou potravu pro ptáky, zvláště v období mrazů, jsou tuková krmítka. „Koupíme je v podobě koulí, koláčů i peletek, mnohdy i obohacené hmyzem či ořechy. Doporučujeme dívat se na složení a vybírat takové, kde není palmový tuk. Takové výrobky jsou nekvalitní a ptáci je dokonce často odmítají. Rozhodně také pořizujeme lojové koule bez zbytečných sítěk. Nekteří lidé v dobré víře vyvěsí síťky s tukem do přírody, ale už je pak neseberou, takže tu visí klidně několik měsíců. Jednak je to zbytečný plast, do kterého se ptáci mohou zamotat a jednak, pokud spadnou, je mohou spolknout psi, ježci či jiní savci,“ říká Hořáková.

Vhodným vánočním dárkem pro ptáky i lidi je nové krmítko. „Pokud ho pořizujeme, doporučujeme sáhnout po takovém, které se bude dobře čistit a ptáci se na něm nebudou shlukovat v hejnech. Ve velkých otevřených krmítkách totiž ptáci často šlapou v potravě či trusu, jsou v těsném kontaktu a kvůli tomu se mezi nimi rychle šíří případné choroby, jako je například trichomonóza. Trpí na ni především zvonci zelení, ale přenášet se může i na jiné druhy. Nemocný pták je načepýřený, malátný, apatický. Při nákaze okamžitě odstraníme krmítka ze všech míst. Vydrhneme je a vydezinfikujeme, důkladně opláchneme a necháme vyschnout. Znovu začneme krmit nejdříve za 14 dní. Zároveň výskyt nemoci ohlásíme ČSO,“ sděluje Filip Tuháček, který má v ČSO na starosti programy občanské vědy včetně Ptačí hodinky.

Při výběru krmítka bereme do úvahy jeho praktičnost a bezpečnost pro ptáky. „Dřevo i plast jsou vhodnější materiály, než třeba kov, který může namrzat a klouzat. Krmítko by mělo mít střechu, která přesahuje přes základnu – chrání tak potravu před deštěm a sněhem. Vlhká potrava se může rychleji kazit a působit ptákům zažívací potíže. Velmi praktická jsou také krmítka tubusová, která dobře chrání potravu před znečištěním. Navíc se u nich ptáci příliš nepotkávají a minimalizuje se tak přenos infekcí,“ dodává Tuháček.

Krmítka umisťujeme na klidné a dobře přehledné místo, nejlépe ve stínu, odkud mají ptáci rozhled a mohou včas uniknout před případnými predátory. „Velké skleněné plochy v blízkosti krmítka zabezpečíme záclonami nebo nálepkami v rozestupu alespoň 10 centimetrů. Před zasypáním do krmítka ověříme, že krmivo není zkažené, žluklé či plesnivé,“ zdůrazňuje Hořáková.

Zájemci o pozorování ptáků se každoročně v lednu mohou zapojit do programu Ptačí hodinka, který pořádá Česká společnost ornitologická. Sedmý ročník bude 10.–12. ledna. Minulého ročníku se zúčastnilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali 792 tisíc ptáků. První příčku v počtech pozorovaných ptáků obsadila sýkora koňadra, za ní se umístili vrabec polní, vrabec domácí, sýkora modřinka a kos černý.

Všichni účastníci Ptačí hodinky mohou vyhrát některou z tématických cen. Do losování postoupí každý účastník bez ohledu na počet odeslaných pozorování. Pro účast v soutěži stačí pouze na konci sčítacího formuláře zaškrtnout, že se soutěže chcete zúčastnit a vyplnit své kontaktní údaje. Více informací o soutěži na ptacihodinka.cz/soutez/.

Zdroj a foto (Mlynařík dlouhoocasý – Zuzana Pernicová): ČSO