Sucho trápí řadu oblastí České republiky, v loňském roce postihlo zejména jižní Moravu, ale ani ostatní kraje a okresy nejsou bez problémů. Jeden z příkladů popisuje v týdeníku Zemědělec ředitelka komunikace Agrární komory ČR Dana Večeřová.

Nově založená meziresortní pracovní skupina při Ministerstvu zemědělství složená ze zástupců tohoto ministerstva, výzkumných pracovišť a institucí, která má za úkol problémy sucha a nedostatku vodních zdrojů v ČR řešit, má tedy před sebou podle autorky nelehký úkol.

Jedním z příkladů může být i situace v okrese Rakovník. Tento okres se nachází v dešťovém stínu Krušných hor, což s sebou přináší dlouhodobě nedostatek vodních srážek a jejich nerovnoměrné rozdělení v průběhu vegetace. Od měsíce dubna do října dosahují srážky v rakovnickém regionu v dlouhodobém – třicetiletém průměru – v porovnání s Českou republikou pouze 67 %, v celoročním dlouhodobém třicetiletém průměru 79 % v porovnání s celou ČR. V nejsušších částech okresu jsou dlouhodobě vodní srážky na průměru 410– 420 mm/rok, případně od 480– 520 mm/rok, jde právě ale o tu část okresu, která je z pohledu zemědělství nejvýznamnější. Kromě pěstování tradičních plodin, jako jsou obilniny a řepka, tato oblast zahrnuje veškerou plochu chmele, což je 1480 ha chmele pěstovaného v okrese Rakovník. Jde o nejkvalitnější odrůdu chmele – Žatecký poloraný červeňák – a v menším rozsahu i nové české odrůdy s vyšším obsahem hořkých látek, jako jsou odrůdy Sládek, Premiant a podobně.

Nedostatek srážek je především v rozhodujícím období vegetace a srážky v tomto období jsou převážně bouřkového charakteru. V posledním období je možné se tam setkat také s přívalovými dešti, které mají za následek zvýšenou erozi půd. Zejména těžší půdy, jestliže vyschnou, nejsou schopny při prvních deštích po delším suchu přijmout ani kapku srážek a veškerá spadlá voda tak odtéká z pozemků nevyužita. Dlouhodobé dopady sucha a probíhající globální oteplování mají za následek škody na plodinách a negativní dopady na ekonomickou situaci zemědělců hospodařících v této zemědělsky významné lokalitě rakovnického regionu o rozloze přibližně 14 000 ha zemědělské půdy.

Sucho tak způsobuje roční ztráty na výnosech, například u obilovin a řepky dosahují stovek milionů korun. Pro ilustraci, v roce 2011 byl výpadek v tržbách u obilovin a řepky při porovnání výnosů okresu Rakovník a výnosů dosažených ve Středočeském kraji 170 milionů korun.

Dalším nepříznivým ukazatelem okresu jsou půdní podmínky. Z kategorizace půd podle vodní retence a vysýchavosti vyplývá, že se tam vyskytují půdy vysýchavé s využitelnou vodní kapacitou mezi 12,5–17,5 %, ale i s využitelnou vodní kapacitou pouze do 12,5 %. Potenciální retence půd je nízká, mezi 35–95 mm, v menším rozsahu i velmi nízká – do 35 mm. V okrese Rakovník je navíc nedostatek vodních ploch. Jejich celková plocha je 1252 ha, přičemž výměra zemědělské půdy v okrese je přibližně 45 000 ha a celková plocha včetně lesů asi 90 000 ha.

Na základě těchto nepříznivých hydrologických poměrů v regionu Rakovnicko požádali zástupci zemědělských organizací a společností v roce 2008 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., aby zpracoval pilotní projekt – Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka.

Pilotní projekt byl dopracován v roce 2011 a na základě shromážděných a hodnověrných dat dokumentuje nejen minulý a současný vývoj klimatu a přírodních zdrojů v povodí Rakovnického potoka, ale také predikuje jeho další, očekávaný nepříznivý vývoj do budoucna. Potvrdil rovněž dlouhodobě nepříznivě se měnící hydrologické poměry na území okresu Rakovník. V důsledku probíhajících klimatických změn došlo za posledních 30–35 let k zásadnímu snížení odtoku vod z povodí, a to o 40–60 %. Radikální pokles průtoku povrchových vod souvisí s poklesem zásob podzemních vod, půdní vláhy a s postupujícím vysoušením krajiny. To vše má samozřejmě nepříznivý dopad na zemědělskou činnost, ale také na další rozvoj průmyslu a zaměstnanosti v okrese.

Součástí projektu jsou rovněž navržená určitá opatření ke zmírnění dopadů těchto nepříznivých klimatických změn, která zahrnují vybudování sedmi retenčních nádrží, některých agrotechnických opatření pro zemědělce hospodařící v této oblasti a případně řešení přívodu vody z jiných oblastí – například z Nechranické přehrady. Vzhledem ke komplexnosti řešení by se tak zpracovaná studie mohla a měla stát podkladem pro řešení problémů sucha a nedostatku vodních zdrojů v ČR v rámci meziresortní pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství a zároveň sloužit jako inspirace či podklad pro vypracování obdobných projektů v ostatních, suchem a nedostatkem vody postižených oblastech ČR (Zdroj: Materiály OAK Rakovník)

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto archiv Naše voda – zničená chmelnice