V médiích často slýcháme o uprchlících ze Somálska, o somálských hladomorech a o somálských pirátech. Méně se ale mluví o tom, že Somálsko patří mezi nejbohatší země na světě, pokud jde o mořské bohatství. A právě o ryby tuhle zemi obírají také evropské lodě.

Tisíce lidí putují západoafrickou pouští, aby unikly před hladomorem v Somálsku. Důvodem hladomoru je sucho, které nutí místní pastevce a nomády migrovat do jiných částí země, nebo do sousední Keni či Etiopie. V letech 2008 –2013 Evropská komise vyčlenila v rámci rozvojové spolupráce pro Somálsko téměř 216 milionů eur. V tomto roce se vyčleněný obnos peněz putujících do země bezpochyby ještě zvýší, právě proto, že Somálsko sužuje hladomor. Evropské peníze zachrání v humanitární krizi životy, ale z dlouhodobého hlediska je třeba hledat řešení problému jinde.

Obdobnou situaci už v Somálsku zažili. I v letech 1974 a 1986 obyvatelstvo země také bojovalo se suchem. Dobytek umíral kvůli nedostatku vody a situaci tehdy místní pastevci řešili tak, že se přestěhovali do vesnic podél pobřeží. To je v Somálsku dlouhé více než 3000 kilometrů. Z pastevců dobytka se tehdy stali rybáři. Situace se ale zkomplikovala v roce 1991, kdy začala v Somálsku občanská válka. Do somálských vod začaly proudit zahraniční lodě, které využily chaosu uvnitř země. Stát nebyl schopný svoje vodní plochy ochránit. V tom samém období Evropa zpřísnila pravidla lovu ryb ve svých vodách a tak Evropané museli hledat zdroje ryb jinde. A právě východní Afrika, konkrétně oblast Adenského zálivu, se stala také cílem západního rybolovu.

Adenský záliv je jednou z nejdůležitějších námořních tras světa. Také do Česka přivážejí lodě zboží například z Číny i přes somálské vody. Bezpečno tu ale rozhodně není. Za poslední tři roky somálští piráti přepadli více než 300 lodí. Existují dva protichůdné názory na tento problém. Zastánci prvního tvrdí, že somálští warlordi, jež vedou uvnitř země občanskou válku, mají pod palcem také piráty. Z výkupného pak obohacují své zásoby zbraní a technologií, jimiž bojují. Na druhé straně stojí skupina odborníků i aktivistů, kteří upozorňují na nelegální, nezaznamenávaný a neregulovaný lov ryb ze strany evropských nebo i bohatších asijských zemí. Právě toto je podle nich jedna z příčin vzniku pirátství v Somálsku. Piráti jsou rybáři a teď nemají z čeho žít, protože ryby v dosahu jejich lovících schopností a možností jsou dávno vyloveny Italy, Řeky, Egypťany, Jemenci nebo Japonci. Na politické úrovni je ale toto téma ovšem tabu.

Nelegální lov ryb má dalekosáhlé důsledky, nejen pokud jde o obživu místního obyvatelstva. Problémem je i znečistění vod. Podle High Seas Task Force zahraniční rybářské lodě nepotřebují kotvit v přístavu, protože vylovené ryby přeloží do jiné, transportní lodě. Úlovky ze Somálska se pak míchají s těmi legálními například z Malediv nebo Seychel. Zahraniční lodě tak stojí na moři i několik týdnů. Někdy až do té doby, dokud je nechytí somálští piráti. Lodě vodu znečišťují olejovými skvrnami. Mnoho druhů ryb, korálů a vodních ptáků už kvůli tomu vyhynulo.

Evropská unie ve svém pětiletém plánu rozvojové spolupráce navrhuje podpořit řízení rybolovu Somálska i vytvořit mechanismus ochrany mangrovníků, ostrovů i korálů v somálských vodách. O nelegálním rybolovu se v zprávě píše, že „si vyžaduje urgentní pozornost ze strany mezinárodní komunity“.

„Pirátství je kriminální čin řízený chamtivostí, nikoli ilegálním lovením ryb,“ říká Donna Hopkins, koordinátorka pro boj proti pirátství a námořní bezpečnost USA. Pirátstvím trpí nevinní členové posádek, někdy i jenom výletních lodí. „Začali střílet, pálili lana, chtěli nás udusit, chtěli nás zabít, aby získali kontrolu nad lodí,“ řekl jeden z unesených námořníků pro výzkum iniciativy Oceans Beyond Piracy, která pravidelně sepisuje studie o nákladech na boj s pirátstvím. Podél somálského pobřeží vede Evropská unie operaci Atalanta proti pirátům. Ročně tato operace stojí daňové poplatníky více než 8 milionů eur.

Nevinní rybáři a chudí Somálci pirátstvím také trpí, navíc je postihuje i nelegálním rybolov. Obojí pramení z nestabilní situace uvnitř země. I kdyby na počátku pirátství stáli nespokojení rybáři z pobřeží, je velice pravděpodobné, že dnes už tento průmysl skutečně ovládají bojující strany uvnitř Somálska. Kruh se uzavírá, když přichází humanitární pomoc. Podle Africké rozvojové banky až 90 procent pomoci v průběhu humanitární krize přicházelo po moři. Počet lodí s pomocí se v roce 2007 snížil na polovinu – kvůli obavám z pirátů. A jejich počet se rozrůstá podobně jako nelegální rybaření…

Magdalena Vaculčiaková , článek vyšel v časopise Rozvojovka 4/2011.