Neschopnost dohlédnout důsledků legislativních aktivit i možných variant uplatnění příslušných projektů v reálné praxi je téměř permanentním projevem celé řady iniciativ, předkládaných občanům naší země našimi politiky.

Platí to také o na první pohled záslužném programu Ministerstva životního prostředí (MŽP) „Dešťovka“, jehož cílem je omezit plýtvání vodou a přispět k prevenci rizik sucha. Oba zmiňované cíle jsou samozřejmě správné, otázkou ovšem je, zdali je tím správným nástrojem k jejich plnění právě „Dešťovka“, a dokonce, zdali nemá tento dotační program více rizik, než pozitiv. Protože má.

Využití dešťové vody, které je pod okapy jímána do různých typů nádrží a sudů, k zalévání zahrádek, je tradiční zahrádkářskou metodou a proti tomu není třeba brojit, ale ani není nutné takovou iniciativu dotačně podporovat, protože lidé si tímto způsobem v minulosti poradili a v budoucnosti poradí sami. Pokud se přitom týká deklarovaného šetření s vodou, pak je možná vhodné uvést, že podle kvalifikovaných odhadů se může tímto způsobem ušetřit řádově několik promile procenta z celkové spotřeby vody, a jde tedy o zcela marginální úspory. Ale budiž, jistý morální apel na uvážlivější nakládání s vodou podpora zalévání zahrádek dešťovkou splňuje.

MŽP ale bohužel nabádá občany nejen k využití dešťové vody k zalévání zahrádek, ale také k jejímu dalšímu využívání například na splachování toalet. To ovšem představuje zásadní zdravotní rizika, a to nejen pro příjemce příslušné dotace. K tomu, aby bylo takové využití dešťové vody možné, je totiž nutné v řadě případů napojit příslušný zdroj dešťové vody na rozvod vody v domě, což mnohdy znamená propojení zdroje kontaminované dešťové vody s veřejným vodovodem.

To je mimochodem už dnes běžnou praxí, která se uskutečňuje občas prostřednictvím odborné instalace, častěji ale pomocí „zlatých českých ručiček“. Tím vzniká riziko zmiňované kontaminace veřejných vodovodů a možných následných zdravotních komplikací všech, kteří využívají vodu z kohoutku, která může být znečištěna dešťovkou buď z nádob pod okapy, nebo ze studně napojené na veřejný vodovod. Ne každý totiž využívá ventilů se zpětnou klapkou, ne každý zodpovědně  kontroluje její funkci a ne každý si vždy vzpomene, že je nutné propojení na veřejný vodovod nebo kanalizaci v patřičný okamžik uzavřít. Nejde přitom o marginální hrozbu – případů kontaminace veřejného vodovodu ze studní je celá řada. Nyní lze očekávat, že jich bude ještě více, a to navíc s posvěcením státu.

Dešťovka navíc vnáší nespravedlnost mezi plátce vodného a stočného. Spotřeba vody a následně cena stočného se stanovuje na základě vodného. Dešťovka zvýší cenu stočného (spotřebu), to ovšem nezaplatí spotřebitelé, kterým protekla kanalizací, ale všichni spotřebitelé platící vodné a stočné v daném regionu.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová