Pilotní projekt Safe-Green-Village, který byl připraven pro Novou Ves na Liberecku, je alternativou protipovodňového opatření. Uvolní se jím území údolní nivy od stávající zástavby a řešené území dostane původní přirozenou podobu.

Bleskové povodně jsou jedním z charakteristických typů povodní, které se vyznačují rychlým průběhem a extrémně vysokými úhrny srážek. Tento typ povodní, který se může kdykoliv opakovat, představuje největší nebezpečí pro sídla umístěná v nižších polohách a rozprostírající se v údolních nivách, které jsou součástí aktivních pramenných oblastí.

Loni v srpnu bylo bleskovými povodněmi během pouhých dvou dnů v Libereckém a Ústeckém kraji zasaženo 81 obcí. Škody se vyšplhaly na 10 miliard korun –  a bohužel bylo zaznamenáno i pět lidských obětí. Fakulta stavební ČVUT v Praze proto navázala spolupráci s obcí Nová Ves. Tato obec poblíž Chrastavy nebyla vybrána náhodou. Loňské bleskové povodně tam totiž na majetku občanů,obce i dalších subjektů napáchaly škody za více než 41 milionů korun.

Vědecká práce, která takto vznikla, si kladla za cíl navrhnout obecnou metodiku a široce aplikovatelný model pro řešení protipovodňových opatření. Metodika i model by měly sloužit coby podklad pro vznik obecně platné směrnice jako využitelného a efektivně fungujícího nástroje pro další obce s obdobnými problémy, tedy se zvýšeným rizikem povodňových stavů.

Zcela účelně proto vznikl projekt nazvaný Safe-Green-Village, který ve své pilotní fázi řeší alternativní způsob protipovodňového opatření v podmínkách Nové Vsi, a to od myšlenky a provedených analýz přes přípravu až po vlastní realizaci i provozní fázi. Součástí projektu je i analýza rámcové ekonomické bilance v rozhodujících fázích jeho životního cyklu. Zároveň se v projektu zvažují základní varianty jeho investičního či neinvestičního řešení. Obec v zastoupení starostou Jaroslavem Müllerem poskytla potřebné podklady a spolupracovala po celou dobu vývoje projektu s jeho autory.

Základní myšlenkou pilotního projektu je odstranit z údolní nivy stávající bytovou zástavbu, stejně jako objekty a haly průmyslových podniků i zemědělských farem a řešenému území vrátit přirozenou původní podobu. Vytvoří se tak prostor pro aktivní inundaci vodního toku, který má prvořadně sloužit pro bezproblémový rozliv vody v případech zvýšených povodňových průtoků. Zástavba z této lokality se naopak kompletně přemístí tam, kde je ohrožení velkou vodou prakticky vyloučeno.

Projekt svým metodickým řešením zajišťuje šetrné obnovení přirozeného vodního režimu a přírodou nastavených procesů v místních ekosystémech. Zároveňefektivně aplikuje protipovodňové opatření, které přirozeným způsobem zajišťuje komplexní a hlavně trvalou ochranu obcí a měst před negativními účinky povodňových situací.

Projekt Safe-Green-Village má definovanou metodu aplikace, způsob fungování i standardizovanou metodiku postupu. Aktivní zapojení obce do jednotlivých procesních kroků projektu je, především v úvodní fázi, nezbytné. Přímá součinnost obce spočívá zejména v poskytnutí potřebných podkladů, provedení nutných právních úkonů a rozhodnutí a v neposlední řadě rovněž ve vyjádření velmi přínosných vlastních názorů na projekt jako celek i na jeho dílčí opatření. Záleží však na konkrétních zastupitelích obce, jak silně budou chtít celý proces svými názory, nápady a požadavky ovlivnit.

Pro efektivnější průběh projektu a dosažení lepších výsledků je velmi důležité zajistit ze strany obce, potažmo kraje, následující informace:

• aktuální mapové podklady (schválený územní plán);
• analýzu využití území v rámci řešeného povodí vodního toku protékajícího dotčenou obcí (GIS data);
• údaje o specifických místních podmínkách (demografické, sociální a ekonomické analýzy) zaměřené na obyvatele trvale vystavené hrozícímu nebezpečí povodní;
• povodňové plány s vyznačeným záplavovým území;
• vlastní zkušenosti, fotodokumentace a odborné souhrnné zprávy popisující průběh minulých povodňových situací.

Projekt Safe-Green-Village

Projekt Safe-Green-Village má přesně definovanoumetodu aplikace, způsob fungování a standardizovanou metodiku postupu. Ta obsahuje tyto kroky:

• kompletní analýza dotčeného území a řešeného povodí;
• výběr lokality pro navrhovaný urbanizovaný územní celek;
• architektonicko-stavební řešení pro navrhovanou bytovou zástavbu;
• stavební realizace nově navrženého urbanizovaného územního celku a související bytové zástavby;
• demolice stávajících objektů v záplavové oblasti Q100;
• rekultivace celé šíře prostoru údolní nivy.

Z pilotního projektu v Nové Vsi u Chrastavy vyplývá význam aktivní účasti obce na všech jednáních ohledně projektu. Zásadní podmínkou je rovněž to, aby se obec sama přímo podílela na konečném rozhodnutí o vymezení jednotlivých staveb a provozů, které budou do projektu následnězahrnuty – a tudíž přemístěny do nové bezpečné lokality.

Stejně tak je nezbytná spolupráce obce při volbě pozemků vhodných pro návrh nově urbanizovaného územního celku. Obec by měla v tomto rozhodovacím procesu disponovat vlastními variantami. Na základě projektem stanovených kritérií a priorit tak po společném projednání může být vybrána optimální varianta. V neposlední řadě je žádoucí přímá účast obce při tvorběurbanistického návrhu a architektonické studie navrhované bytové zástavby.

Další fáze zahrnuje uskutečnění projektu, tedy výstavbu navržené nové bytové zástavby včetně technické infrastruktury a demolici stávajících objektů již dříve nevhodně a riskantnělokalizovaných v záplavové oblasti vodního toku.Závěrečnou fázi projektu představuje kompletní rekultivace celé šíře prostoru údolní nivy.

Projekt Safe-Green-Village má potenciál na vytvoření obecně platného metodického postupu pro obce a města, která jsou v neustálém povodňovém ohrožení.

Ing. Jakub Strnad, ČVUT, realizátor metodiky Safe-Green-Village, psáno pro měsíčník Moderní obec