Dlouhodobě připravovaný projekt protipovodňové ochrany Troubek na Přerovsku je ze strany Povodí Moravy, jako investora možné kdykoli spustit. Zahájení staveb hrázového systému a dalších opatření však nyní prodlužují jednání se zastupiteli, kteří trvají na vlastním řešení, uvedla mluvčí povodí Veronika Hrdá.

Projektovou dokumentaci mají přitom k dispozici od prosince 2010 a po třech jednáních ji třikrát připomínkovali. Jedná se hlavně o posunutí navržené hráze o několik desítek metrů blíže k Bečvě a také odlehčovací rameno řeky směrem ke Chropyni a Kojetínu.

„Naším cílem je dospět se zástupci obce Troubky ke shodě, protože jen tak můžeme dosáhnout toho podstatného, tedy ochrany lidí i majetku a eliminace povodňových škod tak, aby se neopakovala situace z let 1997 a 2010,“ zdůraznil generální ředitel podniku Radim Světlík. Zastupitelstvo podle něj mělo a má možnost prosazovat řešení vlastní, ale musí mít vždy na paměti, že tyto varianty nemohou zhoršovat odtokové poměry na soutoku Moravy a Bečvy a ohrozit tím okolní obce a města.

Jen na začátku února 2011 vznesli zastupitelé k projektu devět připomínek, které v osmi případech Povodí Moravy zvážilo a akceptovalo úpravou dokumentace. Trasa hráze je tak například posunuta tak, aby nebyla umístěna v lokalitě u pily. Obec naproti tomu chce ještě posunout hráze blíže k Bečvě, zvětšit jejich poloměr a udělat takzvanou kruhovou ochranu s pokrytím více pozemků v extravilánu. To by však zmenšilo území povodňového rozlivu vody a ve svém důsledku ohrozilo okolní obce a města, jako jsou Rokytnice, Citov, Císařov, případně Chropyně i Kroměříž.

Povodí Moravy navrhuje opatření, které ve všech jeho částech řeší průtok stoleté vody s bezpečnostním převýšením o 0,85 metru. Šířka koruny hráze bude čtyři metry a výška se pohybuje mezi dvěma až třemi metry nad terénem. Z projektu mimo jiné vyplývá, že podél Malé Bečvy nahradí hráz železobetonová zeď, která zmenší nároky na trvalý zábor. Na jižní straně obce je hráz navržena ve stopě budoucího silničního obchvatu Troubek.

Obec však navrhuje řešení, která jsou nastavena na menší, maximálně padesátiletý průtok, Těmito opatřeními rovněž vylučuje velké území z přirozeného rozlivu vod, což negativně ovlivňuje odtokové poměry.

Navrhovaná opatření obce byla pouze v oblasti námětů a neměla charakter blíže specifikovaného technického opatření. V roce 1997 zaznamenali vodohospodáři na Bečvě u Troubek průtok 950 m3/s, tedy o něco menší než „stoletá voda“. Statistická jednotka „stoletý průtok“ je nyní v této lokalitě 970 m3/s. V roce 2010 Troubky zažily „padesátiletou vodu“, kdy Bečvou protékalo cca 750 m3/s.

Řešení protipovodňové ochrany Troubek se datuje od roku 1998, kdy nositelem prvního návrhu byla samotná obec. Nechala si zpracovat projektovou dokumentaci, která si mimo jiné vyžádala i majetkoprávní vypořádání se 189 vlastníky. Tehdy souhlasilo s prodejem pozemků 170 vlastníků, devět bylo proti a deset se nevyjádřilo. Od roku 2010 vstupuje do celého procesu jako zpracovatel projektové dokumentace a dále investor Povodí Moravy, s.p.

Současná projektová dokumentace vychází ze základního návrhu z roku 1998, doplněná o nové poznatky včetně matematického modelu prof. Jaromíra Říhy z VUT Brno. Řeší například režim podzemních vod a již zmíněnou ochranu okolních obcí, kterých by se doplňující návrhy zastupitelů Troubek mohly dramaticky dotknout.

Zdroj: Povodí Moravy