Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2013 břehuli říční, menší příbuznou známé vlaštovky. Informoval o tom dnes ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Břehule je podle něj v Česku zcela závislá na lidské činnosti – bez nadsázky se dá říci, že bez těžby písku není břehulí. Jejich populace se zvolna zmenšuje a záleží jedině na člověku, zda se tento trend podaří zastavit. Dobrou zprávou je, že k odpovědnosti za budoucnost břehulí se hlásí mnoho těžebních firem, v jejichž prostorách břehule hnízdí.

Jak již jejich jméno napovídá, břehule říční dříve obývaly především nátrže říčních břehů, ve kterých si hrabaly své až metr dlouhé nory. „S rozvojem vodohospodářství však divočící řeky z krajiny zmizely a břehule si musely hledat nová hnízdiště. Tento koloniálně hnízdící pták nově obsadil pískovny, štěrkovny a hliniště. Dnes dokonce existují pískovny, kde hnízdí i několik tisíc párů břehulí. Přesto se jejich početnost vytrvale snižuje, v současnosti odhadujeme velikost hnízdní populace na českém území na 15—30 tisíc párů,“ říká Vermouzek.

Úbytek břehulí a jejich lokalit souvisí především se zánikem většiny malých pískoven a s rychlým postupem rekultivačních prací v těžebnách velkých. Břehule dnes obsazují především velké štěrkopískovny, kde vytvářejí početné kolonie až mnoha stovek párů. Koncentrace do velkých kolonií je ale činí mnohem zranitelnějšími – dochází k sesuvům hnízdních stěn po deštích, na některých místech může intenzivní nešetrná těžba vést až k likvidaci velkých částí kolonií s vejci i mláďaty.

Naštěstí je mnoho těžebních firem ochotno se na ochraně hnízdních stěn dohodnout – zodpovědné plánování těžby i s ohledem na břehule je výborným příkladem pozitivního vlivu těžby na živou přírodu. „Těžebny písků a štěrkopísků se stávají fenoménem, který do značné míry určuje ráz krajiny, nebo vytváří krajinu novou. Při vhodném managementu umožňují nejen zahnízdění břehulí, ale toto nové prostředí využívají i další stovky druhů organismů,“ říká Petr Heneberg z Univerzity Karlovy v Praze, který se problematice využití těžeben jako náhradních stanovišť pro živočichy dlouhodobě věnuje.

Břehule znamenají i příjemné oživení pro zaměstnance těžebních společností, jak potvrzuje Jan Špaček, ředitel pro ekologii společnosti Lafarge Cement, a.s., generálního partnera kampaně Pták roku 2013: „V loňském roce nám břehule hromadně osídlily hromadu energosádrovce, materiálu, který se přidává k surovině pro výrobu cementu a je uskladněn na volném prostranství v cementárně. Desítky jedinců tam od jara do podzimu tvořily milou společnost našim zaměstnancům. Při realizaci projektu na podporu hnízdění sokola stěhovavého jsme s českými ornitology narazili na možnost rozšířit spolupráci a podpořit ochranu břehulí. Přišlo nám to příhodné, zvláště když pro propagaci a popularizaci tohoto druhu máme své vlastní živé exempláře. Tedy doufáme, že se k nám z teplých krajin vrátí a nejenom zaměstnance, ale iširokou veřejnost budeme moci pozvat, aby se na kolonii břehulí přišli podívat,“ vysvětluje Špaček.

Břehule je tažný pták, který zimu tráví v subtropické a tropické Africe. Jako většinu stěhovavých ptáků ji negativně ovlivňuje také stav afrických zimovišť a tahových cest – na řadě míst se vysouší, dřívější močály se přeměňují v kulturní krajinu. Drastické snížení početnosti břehulí způsobují i opakovaná sucha v oblasti Sahelu. Na našich hnízdištích s objevují ze všech vlaštovkovitých nejpozději – od poloviny dubna do května. S břehulí říční se setkáme nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, kde většinou loví nad vodní hladinou větších řek, rybníků nebo těžebních jezer. Břehule se v hnízdní době většinou nezdržují daleko od své kolonie. Pokud je vídáme ve větším množství a opakovaně, někde v blízkém okolí je nejspíše pískovna s hnízdními norami.

Mapování břehulí

Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost k mapování hnízdišť břehulí. Zejména hnízdiště mimo aktivní těžebny písku mohou snadno unikat pozornosti. Údaje je možno zadávat do faunistické databáze avif.birds.cz, zaslat na e-mail petr.heneberg@lf3.cuni.cz. Cenné jsou i údaje o případném ohrožení břehulí – v akutní situaci je vhodné informovat sekretariát ČSO nebo přímo Českou inspekci životního prostředí. Pozor ale – do míst s aktivní těžbou písku bývá vstup zakázán, a proto je v zájmu vlastní bezpečnosti třeba toto nařízení respektovat.

Kampaň Pták roku organizuje ČSO od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i specielní vydání časopisu Ptačí svět –Pták roku, obsahující základní informace o životě ptáka roku, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, díky němuž se může veřejnost zapojit do výzkumu vybraného druhu.

Naše voda