Kvůli suchu panují obavy, že by v Austrálii mohl vyhynout ptakopysk podivný. Uvedla to agentura AFP s odkazem na novou studii místních vědců.

Původní výskytiště ptakopyska podivného, který obývá vodní toky Austrálie a Papuy-Nové Guineje, se již zmenšilo o 40 procent. Příčinami zmenšování populace ptakopyska jsou podle vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu (UNSW) sucho, nedostatek vody, lidské zásahy do přirozeného teritoria, znečištění nebo výstavba hrází, které narušují místa výskytu tohoto jedinečného savce, jenž klade vejce. Badatelé odhadují, že pokud tyto hrozby budou trvat i nadále, poklesne populace ptakopyska v příštích 50 letech o 47 až 66 procent. Je podle nich možné, že situaci ještě zhorší klimatická změna. V takovém případě by se výskyt exotického živočicha do roku 2070 mohl snížit až o 73 procent.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) v současnosti považuje ptakopyska za „téměř ohrožený“ druh. Badatelé se však domnívají, že pokles stavu vodních toků způsobený nedostatkem srážek a vlnami veder vyhlídky tohoto obojživelníka zhoršuje.“Tato nebezpečí vystavují ptakopyska riziku místního vyhynutí, neboť tito savci v určitých regionech nejsou schopni opětovného usídlení,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu Gilad Bino. Austrálie se navíc v poslední době potýká s velkými lesními požáry. Jejich rozsah se sice již podařilo snížit, stále však převyšuje rozlohu Portugalska.

Badatelé vyzvali k urychlenému vypracování celonárodní studie, která by analyzovala stupeň ohrožení tohoto savce. Cílem tohoto výzkumu by bylo vyhodnotit, zda je třeba ptakopyska považovat za zranitelný druh a přijmout případně ochranná opatření, která by minimalizovala riziko vyhynutí. Podle závěrů současné studie se celková populace živočicha, kterou badatelé odhadují na 200.000 jedinců, od doby kolonizace kontinentu Evropany před dvěma staletími snížila o 50 procent.

Ptakopysk je plachý noční živočich, který se živí vegetací, hmyzem a malými korýši. Vyznačuje se hustou kožešinou a tlamou podobnou kachnímu zobáku. Samci ptakopyska mají na zadních nohách jedovaté ostruhy. Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje silnou bolest a otoky, které můžou trvat i několik měsíců.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (maketa ptakopysk Austrálie) Naše voda – Nina Havlová