Český Krumlov s největší pravděpodobností upustí od stavby mobilních protipovodňových stěn. Informuje o tom jihočeský mutace deníku Mladá fronta DNES.

Nesouhlasí s tím totiž část majitelů domů v centru. Konečné rozhodnutí musí padnout na zastupitelstvu. Město je teď chráněné jen proti pětileté vodě. Raději se necháme vyplavit, než aby nám praskaly domy a technické zásahy hyzdily jádro Krumlova. Výsledek dotazníkové ankety ke čtvrté fázi protipovodňových opatření je jasný.

Mobilní hliníkové stěny ve městě na seznamu UNESCO na 99 procent nebudou. „Většina majitelů klíčových domů podél Vltavy je proti. Tím pádem se centrum města ochránit nedá a nemá smysl stavět hliníkové zábrany. Byly by v nich díry,“ vysvětluje starosta Dalibor Carda. Dodává, že konečné slovo musí mít zastupitelstvo. Minulé vedení města totiž schválilo usnesení, že Krumlov si přeje být chráněný proti stoleté vodě. Podle tohoto požadavku také projektanti navrhli jednotlivé fáze prací. Nyní je potřeba staré usnesení odvolat a připravit nové. Zatím však není jasné, kdy se tím budou zastupitelé zabývat. Na programu nejbližší schůze bod o úpravách Vltavy není.

Proti mobilním stěnám se začali místní bouřit už loni na jaře a připravili protestní petici. Dnes je na ní zhruba 400 podpisů. „Petiční výbor zasedal před několika dny a jsme jednotní v tom, že čtvrtou etapu, jejíž součástí jsou mobilní hliníkové zábrany, nechceme. Slovu pana starosty věříme, ale chceme, aby to ještě potvrdilo zastupitelstvo. Překvapilo mě, že to nemají na čtvrteční schůzi,“ podotýká Vladimíra Konvalinková z petičního výboru.  Autoři petice argumentovali tím, že zamýšlené zásahy změní proudění spodní vody, což může vést ke vzniku statických poruch v historických budovách. Už loni obyvatelé Parkánu upozorňovali, že jim po prohrábce a rozšíření koryta začaly praskat zdi. Hliníkové zábrany by si vyžádaly pevné ukotvení do hloubky tří metrů.

„V tomto území byly domy zakládané na štěrkopískové naplavenině vnitřního meandru. Základové půdy obsahují trvale nasáklou vodu z řeky. Když se přestane dlouhodobě voda dodávat, začne vlhkost půd klesat. To může vést k rozsáhlým statickým poruchám na domech,“ upozorňuje architekt Petr Pešek. Podle Zdeňka Zídka, ředitele závodu Horní Vltava Povodí Vltavy, je Krumlov v tuto chvíli chráněný jen proti pětileté vodě. „Letošní červnové povodně ukázaly, co provede průtok 200 kubíků ve Vltavě. Jestliže město rozhodne, že chce být chráněné na méně než stoletou vodu, je to jeho svaté právo,“ dodává Zídek.

Krumlovští už od roku 2009 rozšířili koryto Vltavy mezi jezem Mrázkův mlýn a bývalým jezem U Jatek. Dokončili také přestavbu pevného jezu Jelení lávka na jez pohyblivý. Čtvrtá etapa zahrnovala stavbu mobilních stěn a zvýšení nábřežních zdí. Pátá etapa – osazení zpětných klapek na kanalizační potrubí – se pravděpodobně uskuteční. Investorem prací je Povodí Vltavy.

V průběhu letošních povodní zalila Vltava několik předzahrádek a hotelů v centru Krumlova. Zato Polečnice zcela ochromila celou Chvalšinskou ulici a čtvrť Nové Dobrkovice. Na majetku města škody dosáhly celkem 13,5 milionu korun. Radnice nyní podává na ministerstvo pro místní rozvoj žádost o dotaci ve výši 607 tisíc korun na ochranu plaveckého bazénu.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Čechy, foto Naše voda – Nina Havlová

25.9.2013 9.46, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Přehrady a vodní díla