Ministerstvo životního prostředí vydalo v návaznosti na dotazy z praxe stanovisko k věci účinnosti změn zákona o odpadech týkajících se technického zabezpečení skládek po novele č. 229/2014 Sb.

K uvažovanému záměru se obsáhle vyjádřila Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) prostřednictvím ředitele ČAOH Petra Havelky. Plné znění reakce uvádíme níže:

Stanovisko MŽP, které se nyní týká odpadů, však může být průlomovou negativní změnou v nastavení povolovacího procesu dle zákona o IPPC i pro jiné složky životního prostředí. Expertní právníci se nad novým stanoviskem MŽP silně pozastavují. V obecné rovině se věc týká všech provozovatelů zařízení s integrovaným povolením a jejich práv plynoucích z podstaty zákona o integrované prevenci (viz stanoviska).

Kritizovaná novela

Předmětná novela zákona o odpadech neprošla standardním legislativním procesem. Jednalo se o předem neprojednaný poslanecký návrh, který zásadním způsobem změnil nastavení některých částí odpadového hospodářství, a to bez jakýchkoli analýz dopadů a informací o tom, jak negativně může věc dopadnout na český průmysl. Vzhledem k nestandardnímu procesu, kterým novela vznikla, nebylo umožněno žádné připomínkové řízení, a proto novela obsahovala několik chyb, které se nyní postupně začínají projevovat v praxi.

Jednou z klíčových věcí byla skutečnost, že tato novela zcela pominula stanovení přechodných ustanovení. To se již projevuje v oblasti technického zabezpečení skládek, kde provozovatelé ze zákona provozují svá zařízení na základě platných IPPC rozhodnutí krajských úřadů, kde mají stanoveny závazné podmínky provozu. Zákon o IPPC také poměrně jasně řeší otázku aktualizace těchto základních dokumentů k provozu zařízení, a to i po změnách složkových zákonů.

Nerealistické opatření

Narychlo schválenou novelou bylo stanoveno úplné omezení možnosti využití odpadů na technické zabezpečení skládek na 20% hmotnosti odpadů (snížení na polovinu vzhledem k dosavadnímu nastavení). Proti této z odborného hlediska nerealistické a nesmyslné hranici opakovaně vystupují zástupci českého průmyslu, průmyslové svazy i odpadové asociace. Úkol MŽP přesunout tímto nástrojem peníze z průmyslu do rozpočtu SFŽP, aby bylo více na přerozdělování, je zřejmý, ale MŽP je v této agendě logicky dosti osamocené. Vzhledem k tomu, že opatření MŽP nemá žádný pozitivní ekologický dopad, ba naopak ekonomický dopad na původce bude citelný, je obhajoba zavedeného omezení poměrně složitá.

Podstata dotazu

Podstatou právního dotazu provozovatelů zařízení byla otázka účinnosti nového omezení pro jimi již provozovaná zařízení. Důvodem je absence jakéhokoli přechodného ustanovení novely zákona, jež by umožnilo změnu postupně zavést do praxe, tedy zahrnout ji do stávajících IPPC rozhodnutí vydaných krajskými úřady těmto zařízením. Provozovatelé zařízení jsou vázáni nutností dodržovat platná IPPC rozhodnutí krajských úřadů stanovující širokou škálu povinností konkrétním zařízením, včetně míry využití odpadů na zabezpečení skládky. Novela nabyla účinnosti od 1.1.2015. Podle překvapivého stanoviska MŽP má pro provozovatele platit automatická účinnost novelizovaného zákona bez nutnosti předchozí aktualizace IPPC rozhodnutí. S tímto názorem však nesouhlasí expertní právníci. Dvě na sobě nezávislé uznávané právní kanceláře k věci zpracovaly podrobné právní posouzení. Podle nich je stanovisko MŽP z právního hlediska dosti problematické a naráží na některé zásadní právní principy. Právní názor MŽP ohledně automatické účinnosti novelizovaného zákona může být alarmujícím přístupem pro všechny provozovatele IPPC zařízení, a to nejen ve vztahu k odpadovému hospodářství, ale i ochraně ovzduší, či ochraně vod.

Právní názor expertních právníků

Pod tímto článkem je k dispozici jak stanovisko MŽP, tak právní rozbory dvou právních kanceláří, které obsahují podrobnou argumentaci k jednotlivým sporným otázkám stanoviska MŽP. Jde o následující témata:

Charakter podmínek provozu zařízení

Mechanizmus změny integrovaného povolení

Právní jistota provozovatelů zařízení (+ rozpor zákona a stále platné vyhlášky)

Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře

Ustálená správní praxe

Zásada dobré správy

Vztah zákona o IPPC a zákona o odpadech

Vzájemný rozpor právní předpisů

Nelze se tedy divit, že i pracovníci některých krajských úřadů se neztotožňují s novým stanoviskem MŽP, které je při respektování právního rámce v ČR poměrně složitě aplikovatelné. Provozovatelé zařízení jsou srozuměni s tím, že po aktualizaci rozhodnutí IPPC ze strany KÚ (a nabytí právní moci) se zákonná změna promítne do provozu zařízení. Tak to vždy bylo a to je třeba respektovat. Avšak z názoru MŽP vyplývající automatická účinnost zákona a s tím spojené nerespektování platného rozhodnutí IPPC je pro povinné osoby těžko překročitelné. Stanoviskem nově definovaná pozice je zarážející, de facto odchylující se od ustálené správní praxe, a pro povinné subjekty je tedy v rozporu s legitimním očekáváním.

Jednotlivá stanoviska jsou k dispozici zde:

Stanovisko MŽP – stanovisko-mzp.pdf [ 58.16 kB ]

Právní rozbor Advokátní kanceláře Vych a Partners – stanovisko-ak-vych-partners.pdf [ 440.54 kB ]

Právní rozbor Advokátní kanceláře Oberfalcerová – stanovisko-ak-oberfalcerova.pdf [ 564.58 kB ]

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

4.5.2015 7.58, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy, Komentář týdne