Sdružení Arnika vydalo v pondělí tiskovou zprávu s nadpisem „Metropolitní plán chce umožnit developerům zastavět většinu parků a zelených ploch Prahy.“ Ve stejný čas se na sociálních sítích objevilo i video, ve kterém Arnika varuje, že Metropolitní plán navrhuje na Parukářce šesti- až osmipatrové budovy. Není to pravda. 

Tvrdí to ve své reakci na informace Arniky Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) s tím, že v uvedeném Metropolitním plánu je Parukářka vedena jako park a podle jeho regulativů se tam žádné domy stavět nedají – stejně jako v dalších parcích, před jejichž zkázou Arnika ve videu varuje.

Upozornili jsme sdružení na chybu a poprosili o uvedení na pravou míru. Arnika video stáhnout odmítla s odůvodněním, že třeba sice neříkají přesné informace o Parukářce, ale parky podle nich stejně ohroženy jsou. Své tvrzení zkusili doložit v článku své právničky Venduly Zahumenské. Čeho se tedy Arnika bojí a před čím varuje?

Park je nestavebním blokem

Arnika říká, že tím, že parky v Metropolitním plánu chápeme jako nestavební blok v zastavitelné lokalitě, je vystavujeme riziku zastavění. Jediné správné řešení podle Arniky je, že parky budou v nezastavitelném území a tečka. Rozumíme tomu, že nezastavitelné území zní jako tvrdší ochrana parků, než naše označení „zastavitelná lokalita nestavební“. Jde však pouze o věc odborné terminologie. Postupujeme v souladu s Pražskými stavebními předpisy, které parky chápou jako stavbu: umístění lamp, mlatových cest či provedení terénních úprav totiž vyžaduje stavební povolení, a proto může být jen těžko být součástí nezastavitelného území (§ 3 PSP + odůvodnění). Proto stavební předpisy mluví o „nestavebních plochách“ v rámci zastavitelného území – a explicitně říkají, že parky spadají do této kategorie. Toho jsme se při tvorbě Metropolitního plánu drželi. Arnika toto nezpochybňuje, ale říká, že stavební zákon nestavební bloky nezná – a protože je stavební zákon nadřazen Pražským stavebním předpisům, prý je ochrana parků nedostatečná. To je však z právního hlediska absurdní tvrzení. „Je to asi jako kdyby Arnika tvrdila, že i když město svou vyhláškou stanoví, že v centru se smí jezdit jen rychlostí 30 km/h, tak to není závazné, protože v zákoně o pozemních komunikacích stojí, že v obci se smí jezdit 50 km/h,“ říká mluvčí IPR Praha Marek Vácha.

Zde je možné dodat, že Metropolitní plán prošel několikrát zevrubnou právní kontrolou. Četli ho renomovaní odborníci v čele s právníky Františkem Korbelem, Pavlem Uhlem, Renatou Pintovou-Královou či Jiřím Plosem. Jsou autory obsáhlých posudků, ve kterých ani jeden z nich nepovažuje zařazení parků mezi nestavební bloky za jakkoli problematické.

Ano, plán je možné změnit pomocí změny územního plánu

Další důvod, který Arnika uvádí jako varování před chápáním parků jako nestavebního bloku, je tento: „Vymezení stavebního či nestavebního bloku je možné změnit změnou územního plánu.“ V tom má Arnika pravdu – to skutečně lze. Změnou územního plánu lze ale třeba také zdvojnásobit námi stanovenou výškovou regulaci, vymezit nový most přes Vltavu, změnit využití lokality – prostě skoro všechno, na co si vzpomenete. Z principu nemůžeme udělat plán, který by nešel změnou plánu změnit, to je jasné – ale jen těžko se to dá chápat jako důkaz o tom, že je v současné podobě něco špatně. A navíc: změnou územního plánu můžete docela klidně změnit i nezastavitelnou plochu na zastavitelnou – takže řešení, které Arnika navrhuje, není o nic lepší.

Závěrem: Arnika natočila video, kde říká, že na Parukářce navrhujeme osmipatrové činžáky. Když jsme upozornili, že tam navrhujeme park, přišlo sdružení s článkem, který v kostce říká, že sice park vymezujeme, ale je možné jej změnou územního plánu změnit na něco jiného. Rozumíme tomu, že se lidé obávají nečekaných změn ve svém okolí, ale v tomto případě je to skutečně přitažené za vlasy. Opatřit podobný článek titulkem „Metropolitní plán chce umožnit developerům zastavět většinu parků a zelených ploch Prahy“ už je daleko za hranicí pravdivosti. Bohužel se zdá, že to není neobratnost, ale účel. Vyvolávání negativních emocí a strachu nepřispěje k věcné diskuzi nad návrhem Metropolitního plánu. Tento přístup musíme odmítnout. IPR proto předal celou věc k právnímu posouzení advokátní kanceláři, která podnikne adekvátní právní kroky k ochraně zájmů IPR a hl. m. Prahy.

Mimochodem, hned vedle Parukářky Metropolitní plán navrhuje vymezuje nový park…

Zdroj: http://www.iprpraha.cz/reakcenaarniku, ilustrační foto (pražský potok Botič) Naše voda – Nina Havlová