Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec odvolal po vzájemné dohodě stávajícího ředitele Národního parku (NP) Šumava Jiřího Mánka k 30. dubnu z funkce.  Dohodu oznámil ministr na dnešní tiskové konferenci.

Konec Mánka v čele NP Šumava kritizuje například stínový ministr životního prostředí za ODS Jan Zahradník, podle kterého je „odvolání Jiřího Mánka tragickým omylem ministra Brabce“. Hlavním důvodem tohoto kroku je podle Mánka i Brabce rozdílný pohled na vedení národního parku a priority jeho rozvoje.

Nový plán péče o NP Šumava představil Brabec na zmiňované tiskové konferenci. Jak přitom vyplývá z oficiální tiskové zprávy ministerstva, plán má být platný následující tři roky a vznikl na základě dohody se všemi dotčenými subjekty. Ministerstvo ve spolupráci se Správou NP Šumava aktuálně rovněž pracuje na návrhu nové zonace národního parku, ze které bude vycházet nový Plán péče po roce 2017. V průběhu května začnou také jednání nad novelou zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Nový Plán péče, který nahradil již překonaný dokument z let 2000–2013, je odborným koncepčním dokumentem, který stanovuje způsoby péče o území národního parku tak, aby bylo dosaženo cílů ochrany přírody v národním parku. Mohl vzniknout jedině za předpokladu, že řada připomínkujících musela ze svých požadavků více či méně slevit. Chtěl bych všem touto cestou velmi poděkovat za jejich vstřícný přístup při přípravě tohoto klíčového dokumentu. Z velkého množství 157 připomínek se v rekordní době podařilo naprostou většinu do plánu zapracovat. Vycházeli jsme přitom ze základního poslání národních parků u nás, které jsme opřeli o názory odborníků na ochranu přírody a o aktuální stav přírody přímo v šumavském národním parku. Přesto je Plán péče schválen na zkrácené období 3 let do okamžiku, než bude schválena nová zonace parku, na jejímž návrhu se nyní intenzivně pracuje,“ uvedl dnes Brabec.

Nový plán péče zahrnuje 9 přesně definovaných typů péče o jednotlivé plochy uvnitř národního parku. Ty vycházejí z vyhodnocení přírodovědné hodnoty parku a aktuálního stavu lesních i nelesních ekosystémů. Mezinárodní managementová kategorie parku podle IUCN (Světová organizace na ochranu přírody) se nemění a není nijak ohrožena novým Plánem péče. Ten stanovuje tzv. bezzásahovou zónu, tedy oblast ponechanou samovolnému vývoji, na 23 % rozlohy parku, tedy cca 16 000 ha, a to na základě vyhodnocení aktuálního stavu jednotlivých ekosystémů.

„V dlouhodobém časovém horizontu předpokládáme, a je to tak i v dokumentu formulováno, že převážná část území parku bude postupně směřovat do bezzásahového režimu, tomu však musí předcházet dlouhodobé pravidelné hodnocení vývoje ekosystémů ve stávajících bezzásahových zónách,“ vysvětluje náměstek ministra Vladimír Dolejský.  Nový dokument je rovněž plně v souladu s evropským právem. Zahrnuje dlouhodobé cíle pro ochranu a zachování přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Plán dále nově definuje konkrétní cíle a opatření pro rozvoj turistického ruchu v podobě zooprogramů, většího zpřístupnění parku pro šetrný turismus – např. vytvořením nových naučných stezek, znovuotevřením některých dlouhodobě uzavřených cest atp.

Společně s Plánem péče ministr Brabec rovněž přiblížil záměr ministerstva novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny, který zajistí jednotnou ochranu přírodního bohatství všech parků. V průběhu května chce ministerstvo zahájit jednání se všemi dotčenými skupinami, tedy s kraji, obcemi, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty, a seznámit je s detaily návrhu změny zákona o ochraně přírody krajiny. Novela zákona bude jasně definovat cíl a poslání všech národních parků a stanoví obecné i bližší podmínky ochrany v národních parcích. Dokumenty jako Zonace a Plán péče budou pak odborně reagovat na specifické potřeby ochrany přírody v jednotlivých národních parcích.

„Zjednodušením a sjednocením legislativy směřujeme k transparentnímu systému, který sníží množství výjimek, administrativu i náklady státní správy, a přitom poskytne jednotlivým parkům jasná pravidla,“ říká ministr Brabec.

Portál Naše voda má také k dispozici plný text vyjádření Jiřího Mánka k důvodům ukončení své působnosti v čele NP Šumava, jehož znění přinášíme v následujících řádkách:

Rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce beru jako manažerské rozhodnutí a jsem s ním smířený. Důvodem ukončení naší spolupráce je rozdílný pohled na některé věci související s vedením Národního parku Šumava, zejména pak na podobu Zákona o Národním parku Šumava. Já sem přesvědčený, že Šumava potřebuje jasný zákon s konkrétními a srozumitelnými pravidly, kdežto pan ministr dává přednost zákonu obecnějšímu. Na Šumavě jsem se narodil, vyrostl zde a budu tu i nadále žít. Žádného ze svých rozhodnutí nelituji, nic bych nedělal jinak. Za výsledky své práce si stoprocentně stojím. Za dobu, kdy jsem řediteloval Správě NP a CHKO Šumava se podařilo mnohé. Na Šumavě vítězila racionalita nad ideologií. Správu NP a CHKO Šumava jsem přebíral v době její největší ekonomické krize, kdy na jejích účtech bylo na jeden plat pro zaměstnance. V dnešní době je Správa NP a CHKO Šumava ve výborné ekonomické kondici. Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava při bující kůrovcové kalamitě. Kdy se na Šumavě kácelo rekordní množství dřeva. Vznikaly zde holiny o rozsahu tisíc hektarů každý rok. Dnes je kůrovcová kalamita zažehnána. Kůrovce máme méně než jeden strom na hektar, což považují za významný a reálný úspěch ochrany přírody. Pokud by zůstal stav bezzásahových území v dnešním stavu, nemusela by se Šumava obávat další kalamity. Já se však obávám, že rozsah bezzásahových území se zvětší, jak se ostatně děje i v právě schváleném Plánu péče. Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava v době, kdy nebyly připraveny téměř žádné projekty. Dnes se na Šumavě realizuje více než 90 projektů, které jsou vesměs zaměřené na návštěvnickou infrastrukturu. Přebíral jsem správu v době, kdy se 20 let používala v boji proti kůrovci chemie. Byl jsem první ředitel, který ji zakázal. Mým cílem byla reálná a skutečná ochrana přírody. Ve jménu toho jsme zachránili tisíce hektarů šumavského lesa před kůrovcem. Za tímto postojem si pevně stojím a byl jsem připravený ho hájit i soudní cestou. Myslím, že se mi podařilo navázat velmi dobrou spolupráci se šumavským regionem, šumavskými starosty a oběma kraji, na jejímž území se park rozprostírá. Situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci naprosto stabilizovaná. Spolupráci jsem navázal i v regionu bavorské a rakouské části Šumavy. Vybudovali jsme nadstandardní vztahy s lesy, které na rakouské straně vlastní klášter Schlägl. Stejně tak s bavorskými státními lesy, ale také s mnohými starosty Národního parku Bavorský les. Snažil jsem se i o spolupráci s Národním parkem Bavorský les. Z pozice ředitele Národního parku Šumava odcházím spokojený. Chápu rozhodnutí ministra Brabce, který chce momentální situaci na Šumavě udržet v klidu. Přesto musím konstatovat, že situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci emočně naprosto stabilizovaná. Rozumím i tomu, že jsem byl trnem v oku ekologických aktivistů, kteří využili situace při změně vlády a změně na postu ministra životního prostředí a extrémním tlakem na ministra Brabce, ale i na mě opět rozvířili emoce na Šumavě. Situace je nyní neklidná. Protože Šumavu vážně miluji, rozhodně nechci být tím článkem, který by byl na Šumavě důvodem k rozjitřeným emocím. Rozhodně nechci být překážkou k míru, který očekávám, že nastolí ministr Richard Brabec. Znovu konstatuji, že s panem ministrem jsme se dohodli korektně a profesionálně jako dva dospělí muži. Přeji jemu, ale i celé Šumavě, aby se jí i nadále dařilo v klidu a míru alespoň tak, jako to bylo i za doby mého ředitelování. Není všem dnům konec a věřím, že se na Správu šumavského parku ještě jednou vrátím.

Naše voda, foto z dnešní TK: MŽP