Regulace velikosti lánů s jedinou plodinou, kterou plánuje ministerstvo zemědělství, může zmírnit i dopady sucha. Podle Josefa Stehlíka z Asociace soukromého zemědělství (ASZ) ale není samospasitelná.

Následovat by mělo vydání nové protierozní vyhlášky, která by pomohla řešit situaci v lokalitách, kde už eroze je, řekl ČTK Stehlík. „Spíš jde o to, aby tam, kde eroze vzniká, a tam, kde skutečně probíhá, ne jen papírově, a ne jen tím, že je někde zakreslená v mapách, ale kde k ní skutečně fyzicky dochází, tak aby se stát víc zaměřil na to, aby se řešila přesně tato riziková místa,“ uvedl Stehlík.

Podle Stehlíka bude mít regulace velikosti lánů pozitivní efekt na krajinu a napomůže také zavádění dalších opatření, jako je obnova cest, vytváření alejí či mezí. Zatímco nyní by se podobným opatřením mohli hospodáři bránit, protože by jim rozdělovala rozsáhlé oseté lány, za dva roky už velké lány budou muset rozdělit v každém případě, tedy už by nemusely ani další prvky, které zadržují vodu a zvyšují rozmanitost krajiny, být v rozporu se systémem hospodaření zemědělců.

Obecně už zemědělci i ve středních Čechách postupně zavádějí travnaté pásy mezi lány, a to především na plochách ohrožených erozí. V příštích letech by měla podle Stehlíka, který hospodaří na rodinném statku na Berounsku, pokračovat nejen podpora zatravňování, ale také výsadba dřevin na zemědělské půdě (takzvané agrolesnictví), mající sloužit ke zvyšování členitosti krajiny.

Podle plánů ministerstva zemědělství bude moci být souvislá plocha jedné plodiny na poli od roku 2021 maximálně na 30 hektarech. Cílem je zlepšit stav půdy, a tím i životní prostředí. Novou protierozní vyhlášku už několik let připravuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (eroze) Naše voda