Celá řada osobností v ČR poukazuje ve svých vyjádřeních na absenci české strategie týkající se rizik sucha. Nicméně – v dokumentu „Koncepce environmentální bezpečnosti 2012 – 2015 s výhledem do roku 2020“ sucho zmíněno je. I když okrajově. Zde je příslušná pasáž.

2/2.3 Dlouhodobé sucho

Současný stav

Historie jednoznačně dokládá, že klimatické změny jsou na Zemi opakujícím se jevem. Proto je mimořádně důležité, aby ČR definovala zásobování obyvatel vodou jako veřejný zájem, bezodkladně připravila reálnou adaptační strategii a definovala cíle a postupy v ochraně přírody při probíhající změně klimatu.

Podle krizového zákona hejtman kraje v době krizového stavu mimo jiné koordinuje nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva. Starosta obce v době krizového stavu mimo jiné organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití, tedy i v podmínkách nouzového zásobování pitnou vodou. Detailně jsou rozpracovány a v praxi prověřeny postupy pro krizové situace spojené s nadbytkem vody (např. povodně, zátopy, záplavy), pro sucho způsobené nedostatkem či nevhodným rozložením srážek zpracovány nejsou. Zásobování pitnou vodou je samostatně řešeno Typovým plánem „Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu“ a je plně v působnosti MZe.

Není legislativně definováno sucho a s tím související ochrana ekosystémů, které způsobuje jednu z nejhorších krizových situací s nejrozsáhlejšími ekologickými, sociálními i ekonomickými dopady. Dle délky trvání deficitu srážek se sucho rozvíjí od meteorologického přes agronomické až po sucho hydrologické s nejzávažnějšími dopady.

Dobu trvání sucha nejsme schopni dlouhodobě předpovědět ani ovlivnit. Pro jeho zvládání je třeba zajistit včasné informování o jeho výskytu, tj. stanovit a do praxe zavést indikátory sucha a připravit postupy a pravomoci pro zvládání následků a snižování rozsahu škod při jejich včasné aplikaci.

Čerpání vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou není v české legislativě definováno jako veřejný zájem. Veřejným zájmem v této souvislosti je stanoveno pouze zřizování a provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, tedy budování infrastruktury a její provozování.

Vodní zákon předpokládá, že její nedostatek může být pouze „přechodný“. Pojem přechodný je zde chápán jako krátkodobý stav. V případě mnohaletého deficitu srážek v kombinaci s nevratným znečištěním zdrojů vody je povinnost zajistit opatření k nápravě nesplnitelná, v případě sucha nebude možné postihnout původce. V praxi mohou nastat tyto základní typy nedostatku vody:

vody je ve zdrojích z hydrologického hlediska dostatek, vydaná povolení však neumožňují čerpat dostatečné množství pro zásobování obyvatel a není legislativně upraven postup pro jejich operativní změnu,

vody je ve zdrojích z hydrologického hlediska nedostatek,

vodní zdroje jsou nebo mohou být znečištěny látkami, které stávající technologie úpravy vody nejsou schopny odstranit, to platí i pro mobilní úpravny vody při řešení krizových situací, ve veřejných vodovodech musí být vždy voda vyhovující zákonným požadavkům na pitnou vodu,

vodní zdroje jsou zničeny (např. narušením hrází vodních děl teroristickým útokem). Zdroje vody jsou často v lokalitách, které jsou chráněny zákonem o ochraně přírody. Při obnovování povolení k čerpání vody pak dochází ke střetu mezi zásobováním obyvatel vodou a ochranou přírody. Zákon o předcházení ekologické újmě přisuzuje vinu za případné změny biodiverzity pouze lidské činnosti, což v praxi znamená, že změny biodiverzity v okolí vodního zdroje budou přičítány pouze čerpání vody. Provozovatel přitom není za nedostatek srážek odpovědný a nemůže je ovlivnit.

Dotčená legislativa neumožňuje omezení čerpání vody z titulu ochrany přírody zrušit ani v případě, že je vody ve zdroji z hydrologického hlediska dostatek. V ČR se stále zvyšuje počet znečištěných zdrojů vody. Jde o důsledek nesprávného nakládání s chemickými látkami a odpady. Tento trend bude pokračovat i proto, že jsou stále zpřísňovány požadavky na kvalitu pitné vody a rozšiřovány sledované parametry znečištění. Potencionální riziko představují také hloubkové vrty pro tepelná čerpadla, nově otevírané štěrkopískovny v blízkosti vodních zdrojů atd.

Zdroj: Koncepce environmentální bezpečnosti 2012 – 2015 s výhledem do roku 2020, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová