Rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zdůrazňuje to Jan Řezáč z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Zvládnutí prvního rojení kůrovce na jaře 2019 je zásadní pro stabilizaci zasaženého území a ochranu dosud nenapadených oblastí. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti dlouhodobě monitoruje zdravotní stav lesů a shromažďuje údaje o výskytu lesních škodlivých činitelů, které předává státní správě a prezentuje veřejnosti. Vzhledem k rozsahu kalamity, propadům cen dřeva, limitovaným zpracovatelským kapacitám a minimálním možnostem obrany menších vlastníků lesa je podle našeho názoru nutné systematicky řídit obranné akce na celostátní úrovni, zařadit výjimečné postupy a vyčlenit na boj s kalamitou finanční prostředky v řádu miliard korun.

„Ochrana lesa je založena na preventivní činnosti. Při jejím opomenutí, ať již z jakýchkoliv důvodů, dochází k exponenciálnímu množení škodlivého hmyzu. Musíme konstatovat, že v současné době jsme za hranicí účinnosti běžných opatření, která mohou vlastníci lesů i státní správa lesů aplikovat,“ řekl Vít Šrámek, náměstek pro výzkum.

Jako součást účinné strategie na celostátní úrovni proto navrhujeme:

Na základě podrobného vyhodnocení současného stavu napadení lesů kůrovcem rozdělit lesní celky v ČR podle priority obrany tak, aby bylo zabráněno rychlému vzniku a šíření ohnisek v dosud méně poškozených oblastech.

Soustředit těžební kapacity na zpracování kůrovcové hmoty v prioritních oblastech, a to i za cenu zastavení úmyslných mýtních těžeb.

Výrazně posílit finanční i technickou podporu pro včasnou asanaci kůrovcové hmoty přímo v lese – na odvozním místě a u pařezu.

V nejpostiženějších oblastech vyhlásit krizový stav.

Poskytnout maximální součinnost menším vlastníkům lesů, včetně zajištění těžebních kapacit a asanace kůrovcového dřeva.

Zajistit státní odkup dřeva za ceny, které umožní vlastníkům obnovu lesních porostů, nebo jinak kompenzovat nestátním vlastníkům lesů ztráty způsobené dramatickým poklesem cen dřeva.

Urychleně novelizovat předmětnou legislativu.

Motivovat nárůst kvalifikované pracovní síly v sektoru lesního hospodářství, a to z domácích i ze zahraničních zdrojů.

Současná kůrovcová kalamita je důsledkem jak extrémního průběhu počasí především v letech 2015 a 2018, tak dopadů dlouhodobě působících nepříznivých socioekonomických faktorů, mezi které patří v první řadě nedostatečné těžební a asanační kapacity vedoucí k pozdnímu zpracování napadených stromů, pomalé zpracovávání větrných polomů či zhroucení trhu se dřevem. Nepříznivý vývoj započal již v roce 2003 v důsledku sucha a vysokých teplot, druhou vlnu kalamity nastartoval orkán Kyrill v roce 2007 a třetí, aktuální, sucho a vysoké teploty roku 2015. Průběh počasí v roce 2018 již tak nepříznivou situaci ještě zhoršil. Obdobně se situace zhoršila v různé míře v celé střední Evropě.

Současný rozsah poškození lesů překonává jak odumírání lesů vlivem imisí ve druhé polovině 20. století, tak holožíry bekyně mnišky z let 1917–1927. Kůrovcovou kalamitou jsou nejvíce zasaženy kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský, Vysočina, Středočeský (jižní část), Jihočeský a Plzeňský. Kůrovcová ohniska ale v různé míře vznikají na území celého státu.

V roce 2016 bylo v celostátním měřítku zaznamenáno kolem 4 mil. m3 smrkových kůrovcových těžeb, v roce 2017 již šlo o zhruba 6 mil. m3 a v letošním roce se očekávají těžby ve výši až 10 mil. m3 (pro srovnání, před vznikem současné kalamity se historicky nejvyšší kůrovcové těžby pohybovaly v rozpětí 2–3 mil. m3). Vzhledem k eskalaci kalamity se zvyšuje rozdíl mezi objemem vytěženého kůrovcového dříví a celkovým množstvím hmoty, která je v porostech fyzicky napadena.

„Pro rok 2019 odhadujeme celkové napadení kůrovcem na 15 až 20 milionů metrů krychlových, což představuje objem celoročních řádných těžeb. Podcenění této situace může vyústit v ještě horší stav našich lesů,“ řekl Miloš Knížek, vedoucí útvaru Lesní ochranné služby VÚLHM.

V lesích Česka je podle dostupných údajů kolem 500 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, z čehož 350–400 mil. m3 je přímo ohroženo přemnožením lýkožrouta smrkového. Pokud se nezmění přístup, v roce 2019 či 2020 bude kalamitou bezprostředně ohrožena či již přímo zasažena většina smrkových lesů státu.

Napadení kůrovcem a následné těžby narušují statickou stabilitu smrkových porostů. Do budoucna tak hrozí riziko poškození lesů větrnými kalamitami, které mohou předčit polomy z let 2007 a 2008, kdy došlo k poškození zhruba 15 mil. m3 dřevní hmoty. Problémy vznikají již v současné době na rozsáhlých kalamitních holinách, a to z hlediska zajištění dostatku kvalitního a odpovídajícího sadebního materiálu a kapacit pro zalesňování i ochrany výsadeb především listnatých dřevin před zvěří.

Je nutné ve spolupráci vlády, zástupců vlastníků, odborných institucí i zákonodárných orgánů najít možnosti řešení. V současné době nejde o záchranu smrkových monokultur, ale o zachování funkčního lesního hospodářství jako takového, včetně všech jeho celospolečenských funkcí.

Kontakt pro více informací: doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., tel.: +420 602 298 802, e-mail: zahradnik@vulhm.cz, Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D., tel.: +420 602 277 596, e-mail: lubojacky.j@seznam.cz

VÚLHM, mapa ohroženosti kůrovcem: VÚLHM