Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje v první polovině příštího roku získat stanovisko vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) pro záměr splavnění Labe mezi Přeloučí a Pardubicemi. Proti původní trase plavebního kanálu přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy dlouhodobě vystupovali ekologové a stavbu úspěšně blokovali. Nové vedení vodní cesty by se mělo co nejvíce vyhnout celé evropsky významné lokalitě Louky u Přelouče. Novou trasu, která bude vybrána, bude nutné zanést do krajské územně plánovací dokumentace, uvedl na dotaz ČTK mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

„Předložení dokumentace SEA krajskému úřadu ke zveřejnění a provedení vlastního procesu SEA se pokusíme uskutečnit do prosince 2023 a výsledné stanovisko SEA pak může být vydáno na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2024. Budou tak vytvořeny předpoklady, abychom následně požádali o zařazení do zásad územní rozvoje Pardubického kraje,“ uvedl Bukovský. Hejtmanství i Pardubice splavnění Labe podporují.

Dokumentaci SEA chtělo mít ŘVC hotovou již minulý rok, Do soutěže na její zpracování se však nikdo nepřihlásil a musela být zrušena. V opakovaném tendru jsou nyní dva účastníci, jejich hodnocení se dokončuje a v březnu by mohla být uzavřena smlouva s vítězem. Koncept SEA k projednání s dotčenými úřady by měl být připravený během letošního podzimu.

ŘVC vybíralo z 16 variant splavnění Labe, z toho tři byly z hlediska vlivů na životní prostředí vyhodnoceny jako varianty bez významně negativního vlivu na Louky u Přelouče. Jedna například vykazuje celkový územní zábor lokalit chráněného modráska pod jedno procento. Výsledné řešení vyplyne z hodnocení SEA.

Kvůli lodní přepravě ze současného koncového přístavu ve Chvaleticích do nově navrhovaného koncového přístavu v Pardubicích by bylo nutné vybudovat plavební kanál, který obejde jez v Přelouči. Dosud se také počítalo s ochranou takzvaných labských hrčáků, což je úsek řeky na středním toku pod jezem s bystřinným prouděním. V současnosti už podle Bukovského panuje názor, že hrčáky tak cenné nejsou a bylo by je možné zlikvidovat.

V minulosti prosazované řešení počítalo s kanálem o délce téměř 3,2 kilometru a náklady více než tři miliardy korun. Součástí projektu bude také modernizace plavební komory Srnojedy a výstavba veřejného přístavu v Pardubicích. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil už v roce 2009 Nejvyšší kontrolní úřad. Podle dříve zveřejněných informací by se po vodě z Pardubic a opačným směrem mohly vozit sypké stavební materiály, posypová sůl nebo nadměrné náklady, splavnění by umožnilo také rozvoj rekreační plavby.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Riza-do~commonswiki assumed (based on