Mnohaleté odsouvání role vodní dopravy vyústilo v ČR do stavu, kdy se plánují sítě dálnic, silnic a železnic zajišťující dopravní obslužnost společnosti, ovšem očesanou o dopravu po vodě.

Poukazuje na to ve svém dopisu zákonodárcům předseda Spolku Aquarius -Vodnář (SAV) Petr Vít. ČR by se přitom mohla podle něj inspirovat v sousedním Německu, například na webových stránkách spolkového Generálního ředitelství a Správy vodních cest a plavby (GDWS), konkrétně na  www.gdws.wsv.bund.de/DE/wasserstrassen/01_bundeswasserstrassen/Klassifizierung/Klassifizierung_node.html

Tam se mimo jiné (v překladu) uvádí: „Spolková vláda se spoléhá na odborné znalosti a mnohaleté zkušenosti Spolkové správy vodních cest a plavby (WSV) při vývoji federálních vodních cest způsobem odpovídajícím světu“ … a dále „Plánování a provádění projektů renaturace na vodních cestách budou provádět především orgány vodních cest a lodní dopravy. K tomu je nutná odpovídající odbornost v oblasti plánování, biologického a vodostavebního inženýrství. Federální ministerstvo dopravy v současné době plánuje poskytnout potřebné lidské a finanční zdroje, aby mohl WSV plnit nové úkoly.“

Německý stát tak v praxi podle Víta podporuje diverzitu dopravního systému a uvědomuje si důležitost podílu vnitrozemské vodní dopravy – jak pro dopravu, tak pro jejich životní prostředí a pro vodohospodářství a vodní poměry země. „Od jejich komplexního vnímání by se novodobá, česká strategie měla poučit a neopakovat zacyklené chyby, nedávat na jinam cílené a do slepé ulice zavádějící argumenty, šířící fóbii proti vodním cestám a stavbám. Neuchopená, komplexní možnost představuje přirozenou a jedinečnou synergii, kde vzájemné propojení možností a potřeb – tedy vodních cest, životního prostředí i vodohospodářství jdou splnit mnohem snáze, než u výstavby dálnic a železnic,“ upozorňuje Vít.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová