Katastrofických prognóz spojených se změnou klimatu je všude tolik, že ty pozitivní jakoby ani nebyly. K nemnoha optimistům lze podle článku na portálu www.osel.cz řadit kanadsko-čínsko-britský tým, který prognózuje mnoha severským oblastem světlé zítřky.

Po odhalení podvodu s takzvaným hokejkovým grafem už  klimatologové termín „globální oteplování“ moc rádi nemají. V kurzu je teď slovní obrat „globální změna klimatu“. Ten s růstem teploty také počítá, ale už ne tak dramatickým. Momentálně odhadované oteplovací hodnoty si vzal na mušku Adrian Unc z Memorial University of Newfoundland a se svým týmem je aplikoval na oblasti, které jsou v současné době, kvůli nízkým teplotám, z pohledu zemědělské výroby, k nepotřebě. Výzkumníkům vyšlo, že sever Evropy a rozsáhlé boreální oblasti Ruska, Kanady a USA by na obávaném zvýšení teploty vydělaly. Získaly by obrovskou plochu, kde by se dalo zemědělsky hospodařit, protože horní hranice vytyčující využitelnou oblast pro pěstování obilnin by se posunula na sever v průměru o více než tisíc kilometrů.

Autoři připouštějí, že modelování dopadů oteplení je komplikované, neboť srážky by se zvýšily, ale současně je potřeba kalkulovat s růstem jejich odpařování. Vodní bilance by se změnila jak geograficky, tak i co do časového rozvržení srážek. O některé stávající produkční oblasti bychom přišli kvůli tomu, že by v době vegetace na nich srážek ubylo, a nebo v době sklizně naopak přibylo. Aby autoři co nejvíce eliminovali případné chyby jednotlivých modelů, použili jich pro své prognózování celkem sedm.

Zemědělské hospodaření se s rostoucí produkcí CO2 a oteplováním stane perspektivnější nejen v severských zemích, jakými jsou Švédsko, Norsko, Finsko, ale i v mnoha oblastech centrální Asie (např. Území Kyrgyzstánu). Hlavním tahounem nárůstu plochy ale bude  Ruská federace a Sibiř (5,12 x 106 km2), s odstupem následují Kanada (3,07 x 106 km2) a USA (v jejich případě půjde hlavně o Aljašku 0,57 x 106 km 2). Celkově by mělo jít o nárůst plochy 9,55 x 106 km2. Jinak řečeno, do roku 2099 by se ze současných 32 % boreálních oblastí  jich mělo stát vhodných k produkci obilovin přibližně 76 % (55 % až 89 %). Hranice produkčních oblastí se posune na sever o 1200 km, přičemž nadmořská výška by v jejich využitelnosti, hrála roli zcela podružnou.

Zdroj: www.osel.cz., primární zdroj: Myron King et al. Northward shift of the agricultural climate zone under 21st-century global climate change, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-26321-8, University of Leeds, grafika (posun boreální oblasti díky klimatickým změnám – zeleně je podbarven aktuální rozsah boreální oblasti), autor: Myron King, et.al., 1918.)