Jak již portál Naše voda informoval, nově zahajované, ale i již stávající pozemkové úpravy se budou řídit jinými zásadami, jejichž cílem je především zlepšit stav naší krajiny. Sedm nových principů prezentoval rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička.

– veškerá opatření realizované v rámci pozemkových úprav budou dimenzována na klimatické podmínky po roce 2050 (uvedený princip označil Sklenička za nejdůležitější)

– oproti stávající prioritě retence vody v krajině (krátkodobé zadržení vody) budou posílena opatření týkající se akumulace vody v krajině (dlouhodobé zadržení vody)

– nedílnou součástí pozemkových úprav bude plán na realizaci závlah

– součástí pozemkových úprav bude zabezpečení vodních zdrojů pro závlahové vody

– součástí pozemkových úprav bude vytváření a respektování vazeb mezi několika katastry (pozemkové úpravy se budou realizovat v sousedních katastrech najednou)

– opatření v rámci budování společných zařízení budou polyfunkční (například poldry budou sloužit k retenci i akumulaci vody)

– při zahajování pozemkových úprav budou mít prioritu katastry nejvíce ohrožené suchem

Jak přitom informoval portál Naše voda nový ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Martin Vrba, pro letošní rok je na realizaci (ne tedy jen na projektovou přípravu) pozemkových úprav dostatek peněz, konkrétně jde o 1,2 miliardy korun.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová