Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus podle agentury AP.

Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordně teplé byly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu. Na vině jsou podle vědců především změna klimatu způsobená lidskou činností, jako je pálení fosilních paliv, a letos časný přírodní fenomén El Niňo, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.

„Jsme svědky nejen nových extrémů, ale také přetrvávání těchto rekordních podmínek a dopadů, které mají na lidi i planetu. Jde o jasný důsledek ohřívání klimatického systému,“ uvedl Carlo Buontempo, který v systému Copernicus vede oddělení pro klimatickou změnu. Copernicus spadá pod unijní vesmírný program a eviduje výkyvy počasí od roku 1940. Británie a Spojené státy však mají záznamy až z poloviny 19. století a jejich meteorologické úřady podle očekávání brzy oznámí, že letošní léto pokořilo i jejich rekordy, píše AP.

Vědci ze studia letokruhů stromů nebo ledových jader odhadli, že Země je nyní teplejší, než byla za posledních 120.000 let. Předtím byla planeta teplejší, šlo nicméně o období před vznikem lidské civilizace, kdy byly hladiny moří mnohem vyšší a zemské póly nebyly zamrzlé.

Objem ledu v Antarktidě byl letos v srpnu 12 procent pod průměrnou hodnotou odpovídající tomuto období roku. V Arktidě byl deset procent pod průměrem, ale stále vysoko nad rekordním minimem ze srpna 2012. Data vycházejí ze satelitního pozorování, které začalo koncem 70. let minulého století, uvádí WMO.

„Naše planeta právě prošla obdobím mírného vření, nejteplejším zaznamenaným létem. Klimatický kolaps začal. Světoví vůdci musí šlápnout na plyn a hledat řešení. Tomu nejhoršímu klimatickému chaosu se ještě můžeme vyhnout, ale nemáme ani moment nazbyt,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres.

ČTK, ilustrační foto Naše voda