Vědcům se možná podařilo vyřešit jednu z nejstarších fyzikálních záhad: přišli s odpovědí na otázku, proč horká voda mrzne rychleji než studená. O objevu singapurských vědců informoval britský deník The Daily Telegraph.

Jak přitom připomínají Lidové noviny, uvedený paradox je známý pod jménem Mpembův jev a zaznamenali jej už Aristoteles nebo Descartes. Do současné doby jej ale nikdo nedokázal uspokojivě vysvětlit. Za poslední desetiletí se sice vyrojila řada teorií, která by zdánlivou nelogičnost jevu vysvětlovala, ale žádná nebyla zcela uspokojivá. Dříve vědci například argumentovali, že horká voda se více odpařuje, a tím i rychleji chladne.

Tým z technické univerzity Nanyang nyní došel k závěru, že paradox se dá vysvětlit díky lepšímu pochopení toho, jak na sebe vzájemně působí molekuly vody. Tyto molekuly pojí takzvaná vodíková vazba, která způsobuje například známé povrchové napětí vodní hladiny, a také to, že voda má mnohem vyšší bod varu než příbuzné kapaliny.

Podle singapurských fyziků kvůli vodíkovým vazbám rychlost, jakou voda ztrácí teplotu, se liší v závislosti na tom, jaký je původní stav kapaliny. Energii (a tedy teplotu) ztrácí tím rychleji, čím větší energii (teplotu) předtím přijala. Vědci si pomohli metaforou pružiny – podle nich horká voda uvolňuje energii právě tak rychle jako ona, což znamená, že nakonec zmrzne rychleji než studená voda, kde se proces mrznutí nastartuje pomaleji.

Zdroj: www.lidovky.cz, ilustrační foto KRNAP (ledopády)