Šíří kolem sebe nelibý zápach a proto jim od pradávna lidé dávali jména ne právě lichotivá. Hovoříme o sirných pramenech, které jsou právě díky obsahu sulfanu (sirovodíkovému plynu) cítit nejčastěji po zkažených vejcích. Pro někoho možná překvapivě mají ale celou řadu léčivých účinků.

Pro jejich vznik je přitom třeba splnění několika důležitých podmínek: síranů, rozpuštěných ve vodě, která přitom musí přijít do kontaktu s látkami organického původu v horninách. Nutná je také přítomnost bakterií, které svým metabolismem rozkládají rozpuštěné sírany. Odnímají z nich kyslík a síru mění právě na onen páchnoucí sirovodík. Díky tomuto odéru získaly názvy jako Smradlavka, Prdlavka, Vejcovka a podobně.

Sirné prameny jsou ovlivňovány také dalšími faktory, například změnami teploty během střídání ročních období, změnami přítoku povrchových vod, ale i třeba zásahem člověka v blízkosti pramene. To vše může změnit koncentraci sulfanu ve vodě a ovlivnit tak její kvalitu. Ve vodě lze často spatřit barevné povlaky sirných bakterií. Sirné prameny se nacházejí především v oblastech s výskytem ropy či zemního plynu, proto žádný takový pramen neujde pozornosti odborníků. Nejvíce sirných pramenů v České republice vyvěrá od Beskyd až po Pálavu.

Léčebný účinek sirovodíkové vody znali už naši předkové a dříve se na našem území vyskytovala celá řada sirných lázní. Mnohé z nich již zanikly, jiné dosud fungují a těší se zájmu pacientů, jde například o lázně v  Kostelci u Zlína, Ostrožské Nové Vsi, Slatinicích u Olomouce, Skalce u Prostějova, ve Velkých Losinách, ale i na dalších místech u nás. Sirné vody jsou vhodné pro koupele i k pití. Léčí se jimi kožní choroby, pohybová i oběhová soustava, mají podpůrný vliv pro svalstvo. Vyznačují se protizánětlivými účinky, působí jako desinfekce a dokonce i ulevují bolestem.

Naše voda – Magdalena Machová, foto Naše voda (rezervace Soos) Nina Havlová