Sklizeň chmele v ČR se letos oproti loňsku zvýší zhruba o 362 tun a dosáhne tak celkového objemu 4 700 tun. Alespoň tak odhaduje letošní úrodu Svaz pěstitelů chmele. O podrobné bilanci informoval dnes tajemník svazu Michal Kovařík.

Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) je celková sklizňová plocha chmele v ČR v roce 2013 – 4.319 hektarů. Plocha oproti loňsku poklesla o 47 ha. Nejvíce byla snížena plocha odrůdy Premiant o 28 ha. V Žatecké oblasti poklesla plocha o 42 ha. V oblasti Úštěcké ubylo 9 ha  a v oblasti Tršické naopak přibyly 4 ha chmele. Jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák zaujímá  88 % z celkové výměry chmele České republiky. Již 9 ha dosahuje před dvěma lety registrovaná další jemně aromatická odrůda Saaz Late. Výsaz nových rostlin v loňském roce byl proveden na 200 ha, tj. 4,6  %. Z toho v drtivé většině 182 ha je sadba Žateckého poloraného červeňáku.

Letošní úrodu ovlivnil průběh počasí. Dlouhá zima posunula i samotný termín sklizně. Sklízet se tak začalo v průměru o 3 až 4 dny později, než je zvykem. První štoky jemně aromatického chmele padly již 19. srpna. Následující týden začala sklízet většina pěstitelů. Na začátku června po nadměrném úhrnu srážek a zvýšení hladin řek v Čechách došlo k zaplavení několika stovek hektarů chmele. V některých lokalitách zůstala voda po delší dobu, a tím negativně ovlivnila vyvíjející se rostliny chmele. „Důsledkem je, že odhadem se na 200 – 250 ha chmel sklízet vůbec nebude a bude nutné tyto porosty obnovit“, upozorňuje Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele. Na počátku srpna rovněž spadlo několik hektarů chmelnic vlivem vichřice. Ukončení sklizně se předpokládá na konci tohoto a počátkem příštího týdne. Celkem pěstuje chmel v ČR 118 pěstitelů ve 126 katastrálních území.

Celkový pokles plochy za posledních pět let je dán souběhem několika faktorů – nadprodukce a její vliv v letech 2010 – 2012, pokles cen, škody ze zimy 2011/2012 nebo povodně 2013. „Z tohoto důvodu je mimo jiné nutná obnova porostů chmele, a proto jsme v jednání s Ministerstvem zemědělství o podpoře výsadby chmele. Je to velmi efektivní investice státu se zásadním dopadem na vývoj oboru“, podotýká Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele. Současně je také nutná podpora investic do technologií, strojů a podobně.

V ČR bude v letošním roce probíhat již druhá sklizeň biochmele s certifikací. Čeští producenti chmele jsou tímto schopní nabídnout pivovarům odrůdu Žatecký poloraný červeňák i z ekologického režimu pěstování. Český výzkum a šlechtění chmele stále reaguje na vývoj ve světovém i domácím pivovarství. Výstupem je například specifická odrůda Kazbek.
Svaz pěstitelů chmele již těsně před počátkem sklizně prezentoval hrubý odhad letošní produkce. V této chvíli lze odhadnout, že sklizeň chmele roku 2013 bude dosahovat charakteru dlouhodobého průměru (1,11 t/ha). Dle odhadů výsledků z jednotlivých oblastí by se průměrný výnos chmele mohl pohybovat v rozmezí 1,05 – 1,15 t/ha. V této fázi sklizně, s ohledem na již zmíněná fakta, lze odhadnout letošní produkci v celkové výši přibližně 4.700 tun chmele. „Veškerý vypěstovaný chmel letošní sklizně podléhá dlouhodobým smlouvám“, dodává Pázler.

„Podle analýz, dostupných v této chvíli u odrůdy Žatecký poloraný červeňák, se předpokládá, že kvalita chmele z pohledu zdravotního stavu bude velmi dobrá. Na základě výsledků analýz sledování dynamiky tvorby alfa hořkých látek a současných rozborů předpokládáme obsah hořkých látek mírně pod dlouhodobým průměrem“, vysvětluje Zdeněk Rosa, předseda CHMELAŘSTVÍ, družstva Žatec, největšího českého zpracovatele a nákupčího českého chmele.

Chmelařský institut s. r. o., Žatec před čtyřmi lety motivoval první dva pěstitele v Žatecké chmelařské oblasti a jednoho pěstitele v Tršické chmelařské oblasti k pěstování chmele v ekologickém zemědělství. V srpnu 2012 byl sklizen první český certifikovaný biochmel. Výměra v roce 2013 včetně ploch v přechodném období dosahuje přibližně 10 ha. V tomto režimu jsou pěstovány odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Premiant. Institut již několik let  monitoruje poptávku po českém biochmelu. Náročnost pěstování vysvětluje jednatel Jiří Kořen: „Při pěstování chmele se každoročně potýkáme s tlakem chorob a škůdců, a to zejména peronosporou, mšicí a sviluškou chmelovou. Jejich eliminace či udržení pod prahem hospodářské škodlivosti je zásadní, neboť výpadek produkce může být pro pěstitele likvidační, uvědomíme-li si, že vynaložené náklady na hektar dosahují běžně až čtvrt milionu korun. Proto se zatím naši pěstitelé do ekologického pěstování chmele nehrnou“. Nicméně to neznamená, že neexistuje strategie pěstování. „Při pěstování chmele v ekologickém zemědělství se volí jiných způsobů dosažení produktu – chmelových hlávek. Vznikly u nás při řešení výzkumného projektu a vyzdvihují agroenvironmentální aspekty ekologického zemědělství. Zásahy jsou mnohdy náročnější na pracovní sílu“, dodává Kořen.

Tržní příležitosti uvést na trh biopivo vyrobené v ČR se chopily Žatecký pivovar, spol. s r. o. a třeboňský Bohemia Regent a. s., z minipivovarů pak minipivovar Jeseník. Tomáš Lejsek ze žateckého pivovaru se domnívá, že inovací je třeba i v pivovarnictví a uvádí: „V  roce 2007 jsme přišli s pivem obohaceném o látku Xanthohumol, od roku 2010 vaříme v licenci od Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze pivo pro celiaky Celia (bez lepku) a konečně v prosinci 2012 jsme uvedli na trh první české biopivo, Žatec Sváteční speciál, jehož produkce se i v českých podmínkách stává stále více zajímavou“.   Šanci uspět na trhu vidí i sládek třeboňského pivovaru Jaromír Čeleda, který říká: „Uvařili jsme tmavé biopivo a z prvních reakcí se dá říci, že se setkalo s příznivou odezvou“. Třeboňský pivovar se účastní projektu zavedení pěstování biochmele v Žatecké chmelařské oblasti. Každoročně vaří minimálně jednu várku piva z chmele takto produkovaného. Nejprve z chmele z přechodného období a letos již z certifikovaného biochmele. „Jelikož se jedná o specifický výrobek, tak jsme se rozhodli, že uvaříme netradiční pivo. Po dlouhém rozhodování jsme vybrali žitné, svrchně kvašené pivo. Inspirovalo nás původně rakouské světlé žitné“, dodává Čeleda. Pivovar v Třeboni zvolil polotmavou variantu, aby výsledný dojem nebyl jen chuťový, nýbrž i vizuální. A tak žitné biopivo, nesoucí název „Český granát“, je charakteristické načervenalou barvou.

K nejvýznamnějším zahraničním odběratelům českého chmele patří bezpochyby Japonsko. Je potěšující, že se již podruhé rozhodl japonský pivovar Suntory představit značkové prémiové pivo „The Premium Malt´s“ na Žatecké Dočesné. Právě jemný aromatický chmel z České republiky je zásadní ingrediencí tohoto piva.

Kompletní tiskovou zprávu i s tabulkami a doplňujícími informacemi naleznete zde.

Zdroj: Svaz pěstitelů chmele