Aždo současné doby se udržel sníh na jižním svahu Studniční hory v Krkonoších. Informoval o tom dnes mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný s tím, že v lokalitě zvané Mapa republiky zbývají pouhé dny k tomu, aby zmizela z povrchu Krkonoš.

Dnešní měření podle mluvčího ukázalo, že její plocha je 160 m² a rozměry jsou přibližně 10 metrů na výšku a 16 metrů na šířku. V nejhlubším místě ještěmůže být mocnost sněhu kolem půl metru, ale na většině plochy není více než 20 cm. Za dobu, co Správa KRNAP toto sněhové pole pravidelně sleduje, se letos bude jednat o nadprůměrně dlouhou dobu, kdy zde sníh vydržel.  „Pravidelná měření za pomoci technologie GPS provádíme od roku 2000. Za těchto třináct sezón vydržel sníh nejdéle v roce 2005, kdy roztál až ve třetí dekádě srpna. Ve druhé dekádě roztál v roce 2002 a v první v roce 2000,“ řekl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik, který uvedenou lokalitu sleduje.

Nyní nezbývá než čekat, kdy sníh skutečně roztaje v letošním roce. V každém případě se ale jedná o jeden z nejpozdnějších termínů odtání. Běžně tu totiž sníh mizí v průběhu července, spíše vzácněji pak již koncem června.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudění, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté, a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní turista nepodívá.

Naše voda