O opatřeních v době sucha by mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Vládní novelu vodního zákona, která to má umožnit, dnes schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Komise mají podle novely vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise by měly být na úrovni krajů a státu. Předsedou krajské komise bude hejtman daného regionu.

Sněmovna přijala návrh zemědělského výboru, aby k jednání krajské komise museli hejtmani přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a mohli přizvat zejména zástupce dotčených obcí.

Dalšími členy budou zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů, hygieniků, pokud by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, pak bude v komisi i zástupce ministerstva dopravy. Krajské komise by měly vzniknout do tří měsíců od té doby, co bude zákon účinný.

Komise pro sucho budou moci omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu. Komise dále bude moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více, než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod.

Suchem se bude rozumět hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká kvůli nedostatku srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod. Stavem nedostatku vody se bude rozumět dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.

Sněmovna na návrh zemědělského i hospodářského výboru zachovala dosavadní způsob, jakým může úřad zrušit nebo změnit povolení k nakládání s vodami. Vláda navrhovala, aby novým důvodem pro odnětí nebo změnu povolení mohla být mimo jiné významná změna podmínek rozhodných pro stanovení minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální hladiny podzemních vod. Současné znění zákona podle vlády omezuje působnost vodoprávních úřadů. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však s návrhy výborů dnes souhlasil.

S podporou Sněmovny se setkal návrh poslance Pirátů Radka Holomčíka, který má podpořit snazší využití takzvané šedé vody v budovách. Jde o vodu třeba z umyvadel nebo sprch. Pokud se hygienicky upraví, bude možné ji využívat pro splachování, úklid nebo třeba mytí aut.

Sněmovna odmítla návrh výboru pro životní prostředí vložit do zákona ustanovení, aby orgány územního plánování při pořizování územně plánovací dokumentace zohledňovaly cíle ochrany vod. Měly to dělat prostřednictvím vymezování ploch vhodných k zadržování nebo omezování odtoku vody v zastavěném nebo zastavitelném území.

Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadil svůj návrh, aby nebyl třeba úřední souhlas pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v případě umisťování významných krajinných prvků. Týká se to třeba lesů, rašelinišť, vodních toků nebo například mokřadů. Od odvodů za trvalé odnětí půdy se osvobodí půda pro zřizování retenčních nádrží a rybníků.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto